Podmořský vulkán Tamu: Největší známá sopka na Zemi

13.09.2013 - Jan Miklín

Po letech výzkumů oznámili američtí vědci senzační objev: sopka Tamu, ležící pod hladinou Pacifiku nedaleko japonských břehů, je největší dosud známou sopkou Země a svými rozměry se blíží takovému obru, jako je Olympus Mons na Marsu


Reklama

Nová data tak vyvrátila dosavadní domněnku geologů, že na naší planetě tak obrovské vulkány existovat nemohou, jelikož Země nemá tenkou a pevnou litosféru. A jak dodává Jamie Allan z americké National Science Foundation, která výzkum financovala, „na Zemi je stále spousta bílých míst, čekajících na pořádný průzkum.“

Čedičový obr

Tamu byla vědcům známá již delší dobu, avšak až poslední průzkumy zahrnující analýzu několika vrtných jader i seismická měření prokázaly, že se jedná o jednolitý masiv, ne komplex několika menších vulkánů. Podmořská hora se tyčí se ze hřbetu Shatsky Rise asi 1 600 km východně od Japonska. Samotný hřbet vznikl před zhruba 130-145 miliony let jako důsledek sopečné činnosti na styku tří tektonických desek: Pacifické, Farallonské a desky Izanagi; z posledních dvou do dnešní doby zůstaly jen zbytky.

Tamu zabírá plochu zhruba 310 000 km2, tedy stejnou, jako celé Britské ostrovy. Pro srovnání, největší dosud aktivní sopka, havajská Mauna Loa, nepokrývá ani 2 % této rozlohy. Pokud bychom chtěli najít podobně velkou sopku, musíme zvednout zrak k obloze. Olympus Mons na Marsu, nejvyšší hora celé Sluneční soustavy, má objem jen o čtvrtinu větší.

Co skrývají oceány?

Sopka patří k tzv. štítovému typu, vznikla totiž výlevy málo viskózního kyselého magmatu. „Kdybyste stáli na svazích Tamu, asi byste měli problém určit, kterým směrem je to dolů,“ charakterizuje tvar hory  Will Sager, hlavní autor výzkumu. „Z jednoho konce sopky na druhý to je asi 650 km, ale dno Tamu převyšuje zhruba o čtyři kilometry.“ A jak vidí profesor University of Houston šance na trvání rekordu? „Je docela možné, že pod hladinou oceánu se skrývají další, ještě větší sopky podobného typu. Například pánev Ontong u Jávy je z tohoto hlediska slibným místem. Co však nevíme a musíme teprve zjistit je, zda velké čedičové štíty vznikly jednou erupcí, nebo jde o komplex několika menších sopek, díky erozi se tvářících jako jedna velká.“

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: National Science Foundation

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907