V záplavě nových objevů ty předchozí rychle zapadají prachem. Alespoň některé si ale stojí za to připomínat, například historicky první (a zatím poslední) návštěvu sondy Voyager 2 Neptunu
Paul Schenk, z Lunárního a planetárního institutu se sídlem v Houstonu, vytvořil z fotografií pořízených v roce 1989 sondou Voyager 2, zatím nejpodrobnější mapu Neptunova měsíce Tritonu. Nová mapa má rozlišení 600 metrů na pixel a má ambice přitáhnout pozornost vědců i veřejnosti zpět k Tritonu.
Při vytváření mapy použil Paul Schenk modré, zelené a oranžové filtry, aby tak zvýšil kontrast zachycených snímků, obraz ale i tak zůstává věrný a Triton působí velmi reálně.
Termín zveřejnění Schenkovi mapy jistě není náhodný, právě v těchto dnech se po 25 letech k Neptunu přiblíží jiná sonda – New Horizons, která je na cestě k Plutu. Její setkání s touto trpasličí planetou je naplánováno na 14. července 2015.
Mise Voyageru 2 a New Horizons mají mnoho společného, Triton a Pluto jsou si totiž hodně podobní. Oba jsou o něco menší než pozemský měsíc a mají tenkou atmosféru, v níž převládá dusík se stopami oxidu uhelnatého a blízko povrchu i se stopami metanu. Oba jsou také z velké části tvořeni ledem a jejich geologické vlastnosti tak mohou být velmi podobné.
Informace, které New Horizons přinese z Pluta, nám tak pomohou lépe pochopit vlastnosti Neptunova měsíce a nová Schenkova mapa toho hodně napoví o prostředí ledového trpaslíka Pluta.
nasa.gov
ZajímavostiObrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.
VědaLedovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.
ZajímavostiČingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.
VesmírSolar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.
HistorieSlovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.
RevueVyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč.
