Podzemní pyramida: „mrakodrap“ stojící vzhůru nohama

02.05.2013 - Lucie Paseková

V centru Mexiko city má vyrůst pyramida se skla o oceli „vysoká“ 65 pater. Místo do nebe ale bude „čnít“ do nitra země. To z ní udělá jednu z nejunikátnějších staveb na světě


Reklama

Stavba svým tvarem odkazuje na staré aztécké pyramidy. Má sahat až tři sta metrů pod zemský povrch a tím vyřešit nedostatek obytných a kancelářských prostor v centru města. „V Mexiku je velmi málo místa pro další budovy a podle zákonů nemůžeme jít nad osm pater, takže jediná cesta bylo jít dolů,“ vysvětlil Estéban Suárez ze společnosti BNKR Arquitectura, která stojí za návrhem velkolepé podzemní pyramidy. K architektonickým skvostům od této společnosti patří i Mexický pavilon na výstavě Expo 2010 v Šanghaji či Sunset Chaptel v Acapulcu, mexický zemědrap je však jejím dosud nejambicióznějším projektem.

Historické kořeny města

Zemědrap protne historické vrstvy Mexika, kterých je v centru města hned několik. Aztékové zde vystavěli své první pyramidy na jezeře, a jak jejich říše rostla a ubýval volný prostor, začali na původních pyramidách stavět nové. Když Aztéckou říši vyvrátili Španělé, zbudovali na zbytcích aztéckých pyramid své koloniální paláce a křesťanské chrámy. Na základech koloniálního města pak vyrostla dnešní moderní metropole.

Jako vhodné umístění pro zemědrap bylo vybráno náměstí Zócolo, které se svou rozlohou 240 × 240 metrů patří k největším obdobným prostranstvím na světě. Náměstí se rozkládá v historickém centru a obklopují ho významné budovy jako Národní palác či katedrála. Zócolo je také místem konání různorodých akcí: koncertů, politických projevů, vojenských přehlídek či open air výstav, architekti zemědrapu proto navrhují výstavbu centrální části stropu ze skla, aby mohli být obyvatelé pyramidy součástí všeho, co se nahoře na náměstí bude dít.

Muzeum, kanceláře i byty

65 podlaží této hloubkové budovy bude mít rozmanité využití. V nejvyšších patrech by se mělo nacházet muzeum s aztéckým ceremoniálním komplexem, pod ním obchodní centrum, byty a posledních 35 pater by měly obsadit kancelářské prostory. V třetím podlaží pod zemí má stát také stanice metra, která obstará pohodlné dopravní spojení.

Budova má být opatřena centrální propustí, která zajistí přísun denního světla a ventilaci, více přirozeného světla ve spodních částech budovy by mělo být dosaženo pomocí sytému optických vláken. Stísněnou atmosféru podzemí rozjasní prostorné vestibuly plné stromů a dalších rostlin.

Přelom v architektuře velkoměst?

O realizaci prvního zemědrapu ještě musí rozhodnout mexické úřady. Jak upozornil E. Suaréz, stavba má několik nesporných výhod: nenarušuje historické panorama metropole a pomáhá řešit problém s rozšiřováním velkoměsta do okolí. V centru navíc přibudou nové byty a kanceláře. Je tedy možné, že pokud bude projekt zemědrapu úspěšný, budou ho následovat další.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: BNKR Arquitectura

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle islámského práva musí muž mezi své ženy zcela spravedlivě rozdělit peníze, čas, sex, pozornost a mnoho dalšího. 

Revue

Ruch a nelidské skřeky přilákaly paní mistrovou do dílny tiskařské manufaktury. Když vejde, rázem na ni jdou mrákoty. Nad knihtiskem visí pověšených čtyřiadvacet koček...

Historie

Nové bionické oko s perovskitovými nanosenzory.

Věda

Snímky systému ATLAS s objevenou planetkou 2019 LD2.

Vesmír

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

Příroda

Dvojice ostrůvků Gardner Pinnacles je jedinou viditelnou částí sopky Pūhāhonu. Podle nových měření má vulkán téměř dvojnásobný objem horniny než doposud největší sopka světa Mauna Loa.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907