Pohlavní rozmnožování chrání lidi před nemocemi. Míchá genomem

17.02.2015 - Stanislav Mihulka

Oblasti lidského genomu, které se při rozmnožování méně promíchávají genetickými rekombinacemi, jsou ghettem škodlivých mutací. Vědci tam teď mohou pátrat po dosud neznámých mutacích


Reklama

Už dlouho se ví o tom, že pohlavní rozmnožování vede k míchání genetického materiálu mechanismem rekombinace a že to brání hromadění škodlivých mutací. Všichni tušili, že to takhle funguje i u lidí, ale až doteď pro to nebyly přesvědčivé důkazy.

V jednotlivých oblastech lidského genomu dochází k různě intenzivnímu míchání genetické materiálu. Rekombinace, čili vzájemné prohazování kousků genomu otce a matky, k němž během pohlavního rozmnožování dochází při tvorbě pohlavních buněk, je v některých místech genomu častější a někde je zase méně častá. Philip Awadalla z Montrealské univerzity a jeho tým analyzovali lidský genom a dívali se, jak jsou v něm rozmístěné mutace, které ohrožují lidské zdraví. Přišli na to, že v takzvaných chladných oblastech genomu, kde genetický materiál promíchá třeba jednou za stovky generací, se doopravdy hromadí zlovolné mutace. Zároveň zdejší mutace bývají škodlivější, než v ostatních oblastech genomu.

Awadallův tým během výzkumu pracoval s genomy stovek lidí rozmanitého původu, které získali z kanadské databanky CARTaGENE a také z mezinárodního projektu 1000 Genomes Project. Závěry jejich studie jednak potvrzují teorie o příznivém vlivu pohlavního rozmnožování na kvalitu genomu, a také budou mít velký praktický význam. Když teď víme, kde se špatné mutace hromadí, tak je tam můžeme cíleně hledat. Lidstvo sužuje spousta nemocí a genetických poruch a v tomhle směru nás ještě čeká spousta práce.

  • Zdroj textu:

    University of Montreal 16. 2. 2015, Nature Genetics online 16. 2. 2015

  • Zdroj fotografií: Bobjgalindo, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Studie zahrnula i DNA obyvatele Velikonočního ostrova

Věda

První léčebné centrum bylo v podzemí otevřeno v roce 1954. Teplota vzduchu se ve štole pohybuje od 37 do 41,5 °C. 

Zajímavosti

Nájezdy slonů afrických porosty „sodomského jablíčka“ těžce poznamenají. Vedle tlustokožců si s jedem žlutých plodů rostliny s vědeckým názvem Solanum campylacanthum poradí jen antilopy impaly.

Příroda
Vesmír

Galapážské souostroví tvoří osmnáct ostrovů větších než kilometr čtvereční. Na snímku leguán mořský Amblyrhynchus cristatus.

Zajímavosti

Vladislav II. Jagello a jeho čtyři manželky - Hedvika z Anjou, Anna Celjská, Alžběta z Pilicy a Sofie Litevská.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907