Pohlavní rozmnožování chrání lidi před nemocemi. Míchá genomem

17.02.2015 - Stanislav Mihulka

Oblasti lidského genomu, které se při rozmnožování méně promíchávají genetickými rekombinacemi, jsou ghettem škodlivých mutací. Vědci tam teď mohou pátrat po dosud neznámých mutacích


Reklama

Už dlouho se ví o tom, že pohlavní rozmnožování vede k míchání genetického materiálu mechanismem rekombinace a že to brání hromadění škodlivých mutací. Všichni tušili, že to takhle funguje i u lidí, ale až doteď pro to nebyly přesvědčivé důkazy.

V jednotlivých oblastech lidského genomu dochází k různě intenzivnímu míchání genetické materiálu. Rekombinace, čili vzájemné prohazování kousků genomu otce a matky, k němž během pohlavního rozmnožování dochází při tvorbě pohlavních buněk, je v některých místech genomu častější a někde je zase méně častá. Philip Awadalla z Montrealské univerzity a jeho tým analyzovali lidský genom a dívali se, jak jsou v něm rozmístěné mutace, které ohrožují lidské zdraví. Přišli na to, že v takzvaných chladných oblastech genomu, kde genetický materiál promíchá třeba jednou za stovky generací, se doopravdy hromadí zlovolné mutace. Zároveň zdejší mutace bývají škodlivější, než v ostatních oblastech genomu.

Awadallův tým během výzkumu pracoval s genomy stovek lidí rozmanitého původu, které získali z kanadské databanky CARTaGENE a také z mezinárodního projektu 1000 Genomes Project. Závěry jejich studie jednak potvrzují teorie o příznivém vlivu pohlavního rozmnožování na kvalitu genomu, a také budou mít velký praktický význam. Když teď víme, kde se špatné mutace hromadí, tak je tam můžeme cíleně hledat. Lidstvo sužuje spousta nemocí a genetických poruch a v tomhle směru nás ještě čeká spousta práce.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Montreal 16. 2. 2015, Nature Genetics online 16. 2. 2015

  • Zdroj fotografií: Bobjgalindo, Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907