Pohlavní rozmnožování chrání lidi před nemocemi. Míchá genomem

17.02.2015 - Stanislav Mihulka

Oblasti lidského genomu, které se při rozmnožování méně promíchávají genetickými rekombinacemi, jsou ghettem škodlivých mutací. Vědci tam teď mohou pátrat po dosud neznámých mutacích


Reklama

Už dlouho se ví o tom, že pohlavní rozmnožování vede k míchání genetického materiálu mechanismem rekombinace a že to brání hromadění škodlivých mutací. Všichni tušili, že to takhle funguje i u lidí, ale až doteď pro to nebyly přesvědčivé důkazy.

V jednotlivých oblastech lidského genomu dochází k různě intenzivnímu míchání genetické materiálu. Rekombinace, čili vzájemné prohazování kousků genomu otce a matky, k němž během pohlavního rozmnožování dochází při tvorbě pohlavních buněk, je v některých místech genomu častější a někde je zase méně častá. Philip Awadalla z Montrealské univerzity a jeho tým analyzovali lidský genom a dívali se, jak jsou v něm rozmístěné mutace, které ohrožují lidské zdraví. Přišli na to, že v takzvaných chladných oblastech genomu, kde genetický materiál promíchá třeba jednou za stovky generací, se doopravdy hromadí zlovolné mutace. Zároveň zdejší mutace bývají škodlivější, než v ostatních oblastech genomu.

Awadallův tým během výzkumu pracoval s genomy stovek lidí rozmanitého původu, které získali z kanadské databanky CARTaGENE a také z mezinárodního projektu 1000 Genomes Project. Závěry jejich studie jednak potvrzují teorie o příznivém vlivu pohlavního rozmnožování na kvalitu genomu, a také budou mít velký praktický význam. Když teď víme, kde se špatné mutace hromadí, tak je tam můžeme cíleně hledat. Lidstvo sužuje spousta nemocí a genetických poruch a v tomhle směru nás ještě čeká spousta práce.

  • Zdroj textu:

    University of Montreal 16. 2. 2015, Nature Genetics online 16. 2. 2015

  • Zdroj fotografií: Bobjgalindo, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V mělkých tůních a loužích na jihu Afriky se letos namnožily sinice. Pro zhruba 330 slonů to bylo fatální.

Věda

Letecký most do Západního Berlína - americký letoun se chystá přistát na letišti Tempelhof, snímek z období blokády města z roku 1948.

Historie

Když se elektromobily nemohou nabíjet z rozvodné sítě, může energie jet za nimi – díky mobilním stanicím.

Věda

Planeta K2-315b je příliš horká na to, aby na ní mohl existovat život pozemského typu.

Vesmír

Istrijské městečko Motovun je samo o sobě krásným místem. Lanýže jsou jen jedním z dalších lákadel.

Zajímavosti

Plejtvákovec šedý dosahuje délky 12-15 metrů, přičemž zaznamenané maximum je 15,5 metru. Hmotnost se pohybuje v průměru mezi 25 a 28 tunami, maximum je 40 tun.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907