Polární záře na Jupiteru: Tisíckrát silnější než na Zemi

04.06.2015 - Martin Reichman


Reklama

Atmosféra Jupiteru se skládá z přibližně 89,8% vodíku a 10,2 % hélia, obsahuje ale i stopové množství methanu, vodních par, amoniaku a dalších prvků. Stejně jako atmosféra Země, i atmosféra největší planety naší Sluneční soustavy, reaguje na náraz slunečního větru vznikem polární záře. Vzhledem k odlišnému složení atmosféry Jupiteru ale vypadá jinak, než jak ji známe ze Země.

Snímek, zachycující obří polární záři nad póly Jupitera, vznikl složením obrazů z Hubbleova vesmírného teleskopu a rentgenové observatoře Chandra. Fialová záře je dána interakcí síry a kyslíku v atmosféře Jupitera s částicemi slunečního větru. Podle vědců je polární záře na Jupiteru přibližně tisíckrát silnější, než na Zemi.

Reklama

  • Zdroj textu:

    chandra.harvard.edu

  • Zdroj fotografií: NASA, CXC, SwRI, Hubble,

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907