Pomazán, oblečen a korunován: Pražská korunovace Karla IV. (1.)

27.02.2016 - Dana Stehlíková

Už jako dvanáctiletý zažil budoucí král Karel IV. v Remeši velkolepou investituru Ludvíka VI. z Valois. Zapůsobila na něj jistě jako inspirace ke koncepci vlastní verze


Reklama

Sepsání korunovačního řádu českých králů a královen však umožnilo až založení pražského arcibiskupství a jeho metropolitního chrámu v dubnu 1344. Tím byla pravomoc korunovat českého krále přenesena na pražského metropolitu. Do té doby ji vykonával mohučský arcibiskup, který se řídil především římsko-německým pontifikálem. Již Přemyslovci udržovali místní zvyky, ale pravděpodobně nezapsané a jednodušší. Karlův korunovační řád vycházel ze vzorů užívaných jak v Říši, tak ve Francii.

Obřad začíná

První ceremoniál s novou svatováclavskou korunou musel počkat, než se Karel vrátil z Tyrolska. V neděli, před svátkem Narození Panny Marie, 2. září 1347, byl s manželkou Blankou a arcibiskupem Arnoštem podle kronikáře Beneše Krabice z Veitmile „s převelikou radostí uvítán, šťastně a slavnostně korunován, on na krále a ona na královnu v Království českém“.

TIP: Česká svatováclavská koruna: Symbol národní moci a identity

Obřad na počátku připomněl přemyslovskou tradici tím, že Karlovi ukládal v předvečer korunovace vykonat cestu na Vyšehrad, kde doprovázen arcibiskupem, biskupy, klérem a šlechtou shlédl lýčené střevíce a brašnu Přemysla Oráče a uctil tak památku zakladatele přemyslovského rodu. Z Vyšehradu se průvod vrátil na Hrad, kde se Karel zúčastnil vigilie (večerní bohoslužby) v dosud stojícím chóru románské baziliky svatého Víta (katedrála se teprve stavěla a bazilika jí ustupovala). Ve slavnostním oděvu včetně pláště a střevíců musel i přenocovat. 

Buzení krále

Druhý den ráno přišli preláti vzbudit krále až do ložnice a nesli v průvodu plenář (mešní knihu s ostatky různých světců na desce), meč svatého Václava, korunovační kříž, kadidelnici a kropenku se svěcenou vodou. Arcibiskup krále okouřil kadidlem, pokropil svěcenou vodou a podal mu ruku, aby vstal. Pak dva biskupové s relikviáři zavěšenými na prsou krále vzali pod paží zprava i zleva a vedli jej přes královskou síň ven z jeho paláce do kostela za zvuku velkého zvonu a modlitby.

Po obřadu ranního buzení krále se slavnostní průvod vydal do kostela. Hlavní část ceremoniálu mohla začít... (vychází 28. února)

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907