Pomazán, oblečen a korunován: Pražská korunovace Karla IV. (2.)

28.02.2016 - Dana Stehlíková

Po obřadu ranního buzení krále se slavnostní průvod vydal do kostela. Hlavní část ceremoniálu mohla začít


Reklama

První šel arcibiskup, za ním další kněží a šlechtici, nesoucí na poduškách korunovační klenoty a meč, které v chrámu položili na hlavní oltář svatého Víta.  Uvnitř bylo tolik lidí, že královský komorník mezi nimi musel hůlkou razit cestu.

TIP: Předchozí část korunovačního ceremoniálu (vyšlo 27. února)

Správce království a ochránce věřících

Průběh obřadu pak odpovídal standardu korunovací v Evropě. Při čtení litanií se král s arcibiskupem i biskupy položili před hlavní oltář tváří k zemi a uctili zemské patrony. Následovalo skrutinium: arcibiskup se tázal krále, chce-li zachovávat víru, chránit a bránit kostely a spravovat své království. Přítomného lidu se zeptal, zda si přeje takového panovníka a zda mu chce sloužit. Dav odpověděl aklamací – třikrát jednomyslně zvolal: Rádi, rádi, rádi. Pražský arcibiskup Arnošt pak přijal velký kalich se svěceným olejem a přikročil k vlastní korunovaci. Za zpěvu antifony nejprve pomazal budoucího krále na čele, na prsou, na ramenou a na pažích. Pak posvětil třídílný korunovační ornát, slavnostně pozdvižený před panovníkem, a to dalmatiku, subtile a plášť.

Korunovační klenoty

Poté, co byl král oblečen, pomazal jej na rukou, posvětil i jednotlivé insignie a vložil králi na hlavu korunu. Král dále dostal Svatováclavský korunovační meč jako symbol království. Vlastní meč, jímž přišel opásán, přitom obětoval na oltář. Dále dostal sponu pláště, náramky a prsten, žezlo a jablko. Od oltáře jej pak za zpěvu Te Deum laudamus a Hospodine pomiluj ny vyprovodili na trůn připravený vedle oltáře pod baldachýnem označeným královskými znaky a barvami. Odtud král přihlížel obdobné korunovaci své ženy Blanky, při níž asistovala abatyše Svatojiřského kláštera. Po závěrečném svěcení praporce pokračovala korunovační mše čtením evangelia.

Hostina

Po obřadu vyjel královský průvod na koních do města a mezi lid byly rozhazovány mince. Pak se na dřevěném lešení pod širým nebem, tentokrát na Havelském tržišti, konala královská hostina, na níž podle tehdejšího obyčeje posluhovali královi dvořané na „krytých ořích“, a následoval rytířský turnaj na koních. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907