Pokud by lidstvo chtělo osídlit Rudou planetu, vyvstane problém s přepravou obrovského množství potřebných věcí na tak velkou vzdálenost. Řešením by podle výzkumníků mohla být speciální trojrozměrná tiskárna, schopná pracovat s „marsovským“ materiálem
„Klíčem pro obydlení Marsu je schopnost používat suroviny, dostupné přímo na planetě,“ říká zakladatel Mars Foundation Bruce Mackenzie. A nezůstává jen u slov: nadace podporuje výzkum, na jehož konci by měla být trojrozměrná tiskárna, jež bude schopná zpracovávat marsovské suroviny a vyrábět z nich většinu potřeb pro život na jiné planetě.
Sonda Curisosity, úspěšně prozkoumávající Mars, vážila zhruba tunu. „Bylo by hezké, kdyby se pionýrský výsadek vešel do pěti-, maximálně desetinásobku její hmotnosti,“ popisuje Mackenzie. „Poté, co první osadníci uvedou 3D tiskárny do provozu, budou moci přímo na místě vyrábět obydlí, skleníky nebo i další tiskárny pro nově příchozí.“ Primárním materiálem vyrobitelným z „přírodních“ surovin by měly být různé plastické hmoty, ze kterých už lze levně vyrobit prakticky cokoliv dalšího. Z marsovských písků by ale mohl být vyroben i sklolaminát a cement.
Ač to může znít příliš fantasticky, postupy už vědci testují. Na Havajských ostrovech zkoušejí výrobu polymerů odvozených od etylenu, vyrobeného z atmosférického oxidu uhličitého. „Věříme, že osádka tří až šesti lidí by mohla být s pomocí schopná připravit na Marsu podmínky a zázemí dalším kolonistům. Osídlení jiné planety by tak nemuselo být nedostižným snem,“ shrnuje představy vědců Mackenzie. Uvidíme, zda a kdy se tak stane.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)