Pomocník pro kolonizaci Marsu: Základna vyrobená na 3D tiskárně

08.10.2013 - Jan Miklín

Pokud by lidstvo chtělo osídlit Rudou planetu, vyvstane problém s přepravou obrovského množství potřebných věcí na tak velkou vzdálenost. Řešením by podle výzkumníků mohla být speciální trojrozměrná tiskárna, schopná pracovat s „marsovským“ materiálem


Reklama

„Klíčem pro obydlení Marsu je schopnost používat suroviny, dostupné přímo na planetě,“ říká zakladatel Mars Foundation Bruce Mackenzie. A nezůstává jen u slov: nadace podporuje výzkum, na jehož konci by měla být trojrozměrná tiskárna, jež bude schopná zpracovávat marsovské suroviny a vyrábět z nich většinu potřeb pro život na jiné planetě.

Vytiskni si dům

Sonda Curisosity, úspěšně prozkoumávající Mars, vážila zhruba tunu. „Bylo by hezké, kdyby se pionýrský výsadek vešel do pěti-, maximálně desetinásobku její hmotnosti,“ popisuje Mackenzie. „Poté, co první osadníci uvedou 3D tiskárny do provozu, budou moci přímo na místě vyrábět obydlí, skleníky nebo i další tiskárny pro nově příchozí.“ Primárním materiálem vyrobitelným z „přírodních“ surovin by měly být různé plastické hmoty, ze kterých už lze levně vyrobit prakticky cokoliv dalšího. Z marsovských písků by ale mohl být vyroben i sklolaminát a cement.

Ač to může znít příliš fantasticky, postupy už vědci testují. Na Havajských ostrovech zkoušejí výrobu polymerů odvozených od etylenu, vyrobeného z atmosférického oxidu uhličitého. „Věříme, že osádka tří až šesti lidí by mohla být s pomocí schopná připravit na Marsu podmínky a zázemí dalším kolonistům. Osídlení jiné planety by tak nemuselo být nedostižným snem,“ shrnuje představy vědců Mackenzie. Uvidíme, zda a kdy se tak stane.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: SPACE.com/ Bahar Gholipour



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907