Reklama


Poškozený raketoplán Endeavour

16 . 4 . 2011

Reklama

V pondělí 16. května 2011 odstartoval z Floridy na svou poslední misi s kódovým označením STS-134 raketoplán Endeavour s pěti Američany a jedním Italem na palubě. Jeho cílem byla stanice ISS, s níž se také o dva dny později spojil. Do tamního vybavení tak přibyl unikátní evropský spektrometr AMS-02. Astronomický přístroj za neuvěřitelných 50 miliard korun byl upevněn na vnější plášť stanice a od té doby poměrně úspěšně dekóduje z prolétajícího kosmického záření informace o vzniku a složení univerza nebo o temné hmotě či antihmotě.

Vedoucím vesmírných výstupů na palubě Endeavouru se stal astronaut Andrew Feustel, kterého doprovázel plyšový společník – český krteček Zdeňka Millera. Zde ovšem idylka končí: raketoplán se totiž při startu poškodil. Ztvrdlá izolační pěna při stoupání na oběžnou dráhu odpadávala z vnější nádrže a narušila tepelný štít, který je pro návrat na Zemi kritický. V různém rozsahu k tomu docházelo prakticky při každém startu programu STS, v roce 2003 vedlo podobné poškození až ke ztrátě Columbie.

Když se Endeavour blížil k ISS, posádka její ruské části fotografovala plášť raketoplánu v HD rozlišení z okna modulu Zvezda a právě tyto snímky odhalily na spodní straně letounu poškození, jež NASA znepokojilo. Zhruba v polovině vzdálenosti mezi dvířky podvozku a dvířky pro vedení paliva při startu z vnější nádrže na pravé straně zela nápadně velká bílá rýha. Astronauti přesto pokračovali v práci a několik dní po příletu ke stanici podrobně nasnímali poškození připojeného raketoplánu kamerami a optickými senzory. Záběry ukázaly rýhu asi 14 cm dlouhou a 2–3 cm hlubokou. Závěr zněl, že se vesmírný letoun může vrátit – a také prvního červnového rána bezpečně přistál.

Pokud by mělo poškození větší rozsah, existovaly dvě možnosti. V prvním případě by se astronaut ve skafandru přesunul na robotické paži pod raketoplán, načež by rýhu „zaplácl“ speciální tvrdnoucí pastou, která byla na palubě každého letounu k dispozici. Provizorní oprava by pro jedno přistání stačila. A jestliže by došlo k opravdu vážnému poškození, dělalo by šest lidí základní posádce ISS společnost možná až dva měsíce, než by pro ně přiletěl jiný raketoplán. Prázdný Endeavour by byl mezitím naveden k zániku v zemské atmosféře.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Věda

Výjev z egyptské Knihy mrtvých

Historie

Dnes se bizoni opět spokojeně popásají v národních parcích i na soukromých rančích. Jejich celkový počet se odhaduje na 200 000.

Příroda
Zajímavosti

Mlhovina kolem pulzaru Kes 75

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907