Proč na dnech oceánů vznikají pouště bez života

17.06.2013 - Kateřina Droščínová

Oteplování oceánů s sebou nese úbytek kyslíku v oceánských vodách. Na dně pak vznikají mrtvé zóny takřka bez života

<p>Pálenka s jelením penisem sice povzbuzuje, ovšem dopingovými testy po ní určitě neprojdete.</p>

Pálenka s jelením penisem sice povzbuzuje, ovšem dopingovými testy po ní určitě neprojdete.


Reklama

Na výskyt tzv. mrtvých zón upozornila studie L. Stramma z Kielské univerzity v Německu, jejíž výsledky přinesl časopis New Scientist. Zatímco dřívější výzkumy prokázaly úbytek kyslíku v povrchových vrstvách v důsledku znečištění vod, tentokrát byly mrtvé zóny objeveny ve středně hlubokých vrstvách, tedy v hloubce 300 až 700 metrů, a také u dna. V těchto podmořských pouštích je méně než 120 mikromolů kyslíku na kilogram vody, což je koncentrace, při které už podmořští živočichové začínají ztrácet dech. Podle výzkumu ve vodách každoročně ubývá 0,34 až 0,9 mikromolů.

Podle některých odborníků souvisí vznik mrtvých zón s globálním oteplováním. Povrchové, dobře okysličené vody chladnou, houstnou a klesají hlouběji. Tak se kyslík dostává i do hlubších vrstev oceánů. Teplá voda ale váže méně kyslíku, takže je lehčí a nedostane se tak hluboko. Andy Gooday z britského Národního oceánografického centra v Southamptonu se však domnívá, že vznik oblastí s nízkou koncentrací kyslíku je běžným přírodním jevem způsobeným například návratem klimatického jevu El Niňo, který každých deset let mění proudění vody. Konkrétní dopady na mořské živočichy zatím odborníci jen odhadují, pohyblivé druhy se pravděpodobně přemístí do oblastí s vyšší koncentrací vzduchu. Mnozí živočichové dokonce do mrtvých zón vstupují jako k prostřenému stolu, i když při tom riskují život – hromadí se zde zbytky uhynulých živočichů, kterými se živí.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907