Planetka Bennu bude míjet Zemi v nebezpečné blízkosti. Jaká je?

13.08.2014 - Martin Reichman


Reklama

Planetka Bennu, která svou velikostí předčí například Eiffelovu věž, bude v roce 2180 míjet Zemi v nebezpečné blízkosti. Pravděpodobnost srážky je zhruba 1:8000. Podívejte se na názorné video, zobrazující planetku v netradiční perspektivě.

Bennu podle vědců sice není dostatečně velký, aby zcela zničil život na Zemi, nicméně případná srážka by znamenala katastrofu obrovských rozměrů. V hodnocení systému Sentry, monitorujícího rizika srážky se Zemí, mu aktuálně patří třetí místo.

TIP: Mimořádný úspěch: Sonda OSIRIS-REx odebrala vzorky z planetky Bennu

Tým kanadských vědců se proto pustil do příprav mise, která má planetku prozkoumat. Cílem mise je zjistit geologické složení planetky a vytvoření její podrobné mapy. Na planetce má přistát sonda OSIRIS-Rex, odebrat z jejího povrchu vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Dalším z cílů OSIRIS-Rex je změřit odchylku oběžné dráhy planetky způsobenou negravitační silou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907