V první polovině dubna bude na obloze jasně zářit Mars, který se dostává do opozice se Sluncem. Souhvězdí Oriona bude pomalu mizet za obzorem
Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Blíženců a Raka, které s postupující nocí vystřídají souhvězdí Lva a Panny. Nad jihozápadem lze ještě pozorovat typická souhvězdí zimní oblohy – Oriona a Býka.
| Datum | Východ | Západ |
| 1. dubna | 06 h 37 min | 19 h 32 min |
| 15. dubna | 06 h 08 min | 19 h 54 min |
V první polovině dubna se Slunce nachází ve znamení Berana.
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| První čtvrt | 7. dubna | 11 h 48 min | 02 h 24 min |
| Úplněk | 15. dubna | 20 h 18 min | 06 h 06 min |
Merkur je nepozorovatelný, na nebi se totiž nachází příliš blízko Slunce a utápí se v jeho záři.
Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, krátce před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.
Mars spěje v dubnu do opozice se Sluncem (nastává 8. dubna) a můžeme jej tudíž pozorovat po celou noc. Nachází se v souhvězdí Panny.
Viditelnost Jupiteru se v dubnu pozvolna zhoršuje, v první polovině dubna je však planeta stále viditelná po většinu noci. Po západu Slunce září nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců.
Saturn vychází nad jihovýchodní obzor s nástupem půlnoci a je tudíž pozorovatelný až ve druhé polovině noci nad jižním obzorem v souhvězdí Vah.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun je nepozorovatelný.
6. dubna – setkání Měsíce a Jupiteru na noční obloze
8. dubna – Mars v opozici se Sluncem
14. dubna – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze
15. dubna – nastává úplné zatmění Měsíce, úkaz ovšem není z České republiky pozorovatelný (zatmění je viditelné z oblastí Severní a Jižní Ameriky a Tichého oceánu)
15. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
ZajímavostiLukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.
RevueMilující srdce přírody | Jim Picôt
Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.
VesmírDávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda
VědaRobotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.
PřírodaVědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.
