Pozorování oblohy: Mars se dostane do opozice se Sluncem

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Blíženců a Raka, které s postupující nocí vystřídají souhvězdí Lva a Panny. Nad jihozápadem lze ještě pozorovat typická souhvězdí zimní oblohy – Oriona a Býka.

Východy a západy Slunce

V první polovině dubna se Slunce nachází ve znamení Berana.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety

Merkur je nepozorovatelný, na nebi se totiž nachází příliš blízko Slunce a utápí se v jeho záři.

Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, krátce před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.

Mars spěje v dubnu do opozice se Sluncem (nastává 8. dubna) a můžeme jej tudíž pozorovat po celou noc. Nachází se v souhvězdí Panny.

Viditelnost Jupiteru se v dubnu pozvolna zhoršuje, v první polovině dubna je však planeta stále viditelná po většinu noci. Po západu Slunce září nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců.

Saturn vychází nad jihovýchodní obzor s nástupem půlnoci a je tudíž pozorovatelný až ve druhé polovině noci nad jižním obzorem v souhvězdí Vah.

Uran je nepozorovatelný.

Neptun je nepozorovatelný.

Úkazy na nebi

6. dubna – setkání Měsíce a Jupiteru na noční obloze
8. dubna – Mars v opozici se Sluncem
14. dubna – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze
15. dubna – nastává úplné zatmění Měsíce, úkaz ovšem není z České republiky pozorovatelný (zatmění je viditelné z oblastí Severní a Jižní Ameriky a Tichého oceánu)
15. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru. 

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno