Pozorování oblohy: Saturn viditelný po celou noc, vrcholí meteorický roj

Po západu slunce naleznete nad jižním obzorem nápadné souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. S postupující nocí Lva vystřídá souhvězdí Panny a následně souhvězdí Vah. Nad jihozápadem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Blíženců a nevýrazné souhvězdí Raka.

Východy a západy Slunce

V první polovině května se Slunce nachází ve znamení Býka.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety

Merkur je viditelný zvečera, krátce po západu Slunce, nízko nad severozápadním obzorem.

Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, necelou hodinu před východem Slunce, nízko nad jihovýchodním obzorem.

Mars je viditelný po celou noc a na nebi se nachází v souhvězdí Panny.

Jupiter je viditelný v první polovině noci nad západním obzorem v souhvězdí Blíženců. Zapadá krátce po půlnoci.

Saturn vychází nad jihovýchodní obzor s nástupem noci v souhvězdí Vah. Je pozorovatelný po celou noc.

Uran je nepozorovatelný.

Neptun je viditelný ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vodnáře.

Úkazy na nebi

4. května – setkání Měsíce a Jupiteru na večerní obloze

5. května – maximum meteorického roje Eta Akvarid

10. května – Saturn v opozici se Sluncem, planeta je pozorovatelná celou noc

10. a 11. května – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze

12. května – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze

14. května – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru. 

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno