V druhé polovině dubna bude Venuše výraznou jitřenkou, kterou můžeme pozorovat nad ránem. Jupiter pomalu mizí z oblohy a Saturn se na ranní obloze přiblíží k Měsíci
Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Raka a Lva, které s postupující nocí vystřídají souhvězdí Panny a Vah. Nad západem lze ještě pozorovat typická souhvězdí zimní oblohy – Blížence, Oriona a Býka.
| Datum | Východ | Západ |
| 15. dubna | 06 h 08 min | 19 h 54 min |
| 30. dubna | 05 h 39 min | 20 h 17 min |
Do 20. dubna se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 05 hodin a 55 minut Slunce vstoupí do znamení Býka.
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Úplněk | 15. dubna | 20 h 18 min | 06 h 06 min |
| Poslední čtvrt | 22. dubna | 02 h 12 min | 12 h 05 min |
| Nov | 29. dubna | 05 h 49 | 20 h 38 min |
Merkur je nepozorovatelný, na nebi se totiž nachází příliš blízko Slunce a utápí se v jeho záři.
Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, krátce před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.
Mars můžeme pozorovat po celou noc, nachází se v souhvězdí Panny.
Viditelnost Jupiteru se v dubnu pozvolna zhoršuje, ve druhé polovině dubna je však planeta stále viditelná v první polovině noci. Po západu Slunce září nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců.
Saturn vychází nad jihovýchodní obzor přibližně dvě hodiny před půlnocí v souhvězdí Vah.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun je nepozorovatelný.
15. dubna – nastává úplné zatmění Měsíce, úkaz ovšem není z České republiky pozorovatelný (zatmění je viditelné z oblastí Severní a Jižní Ameriky a Tichého oceánu)
15. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze
17. dubna – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihem
26. dubna – setkání Měsíce a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
29. dubna – nastává prstencové zatmění Slunce, úkaz však není z České republiky pozorovatelný (zatmění je jako prstencové viditelné z Antarktidy, jako částečné pak z Antarktidy, Austrálie a jižní Indonésie)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
