V druhé polovině dubna bude Venuše výraznou jitřenkou, kterou můžeme pozorovat nad ránem. Jupiter pomalu mizí z oblohy a Saturn se na ranní obloze přiblíží k Měsíci
Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Raka a Lva, které s postupující nocí vystřídají souhvězdí Panny a Vah. Nad západem lze ještě pozorovat typická souhvězdí zimní oblohy – Blížence, Oriona a Býka.
| Datum | Východ | Západ |
| 15. dubna | 06 h 08 min | 19 h 54 min |
| 30. dubna | 05 h 39 min | 20 h 17 min |
Do 20. dubna se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 05 hodin a 55 minut Slunce vstoupí do znamení Býka.
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Úplněk | 15. dubna | 20 h 18 min | 06 h 06 min |
| Poslední čtvrt | 22. dubna | 02 h 12 min | 12 h 05 min |
| Nov | 29. dubna | 05 h 49 | 20 h 38 min |
Merkur je nepozorovatelný, na nebi se totiž nachází příliš blízko Slunce a utápí se v jeho záři.
Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, krátce před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.
Mars můžeme pozorovat po celou noc, nachází se v souhvězdí Panny.
Viditelnost Jupiteru se v dubnu pozvolna zhoršuje, ve druhé polovině dubna je však planeta stále viditelná v první polovině noci. Po západu Slunce září nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců.
Saturn vychází nad jihovýchodní obzor přibližně dvě hodiny před půlnocí v souhvězdí Vah.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun je nepozorovatelný.
15. dubna – nastává úplné zatmění Měsíce, úkaz ovšem není z České republiky pozorovatelný (zatmění je viditelné z oblastí Severní a Jižní Ameriky a Tichého oceánu)
15. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze
17. dubna – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihem
26. dubna – setkání Měsíce a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
29. dubna – nastává prstencové zatmění Slunce, úkaz však není z České republiky pozorovatelný (zatmění je jako prstencové viditelné z Antarktidy, jako částečné pak z Antarktidy, Austrálie a jižní Indonésie)
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
VědaDivoké páření královny a trubce za letu
VědaAutonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy
VesmírSnímek komety C/2019 Q4 Borisov, pořízený teleskopem Canada-France-Hawaii Telescope na Havaji
HistorieMnoho exemplářů hry nezůstalo, a pokud ano, jde o pouhé fragmenty
ZajímavostiDěti otročící na plantážích chodí oblečené jako jejich vrstevníci jinde na světě, žijí však v extrémní chudobě. Pod hranicí extrémní chudoby, tedy s méně než 44 korunami na den, žije v například Burkině Faso 43,7 % obyvatel.
