Pozorování oblohy: Venuše výraznou jitřenkou, Saturn u Měsíce

15.04.2014 - Jan Píšala

V druhé polovině dubna bude Venuše výraznou jitřenkou, kterou můžeme pozorovat nad ránem. Jupiter pomalu mizí z oblohy a Saturn se na ranní obloze přiblíží k Měsíci


Reklama

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Raka a Lva, které s postupující nocí vystřídají souhvězdí Panny a Vah. Nad západem lze ještě pozorovat typická souhvězdí zimní oblohy – Blížence, Oriona a Býka.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
15. dubna06 h 08 min19 h 54 min
30. dubna05 h 39 min20 h 17 min

 

 


Do 20. dubna se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 05 hodin a 55 minut Slunce vstoupí do znamení Býka.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk15. dubna20 h 18 min06 h 06 min
Poslední čtvrt22. dubna02 h 12 min12 h 05 min
Nov29. dubna05 h 4920 h 38 min

Planety

Merkur je nepozorovatelný, na nebi se totiž nachází příliš blízko Slunce a utápí se v jeho záři.

Venuše je výraznou jitřenkou, můžeme ji pozorovat ráno, krátce před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.

Mars můžeme pozorovat po celou noc, nachází se v souhvězdí Panny.

Viditelnost Jupiteru se v dubnu pozvolna zhoršuje, ve druhé polovině dubna je však planeta stále viditelná v první polovině noci. Po západu Slunce září nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců.

Saturn vychází nad jihovýchodní obzor přibližně dvě hodiny před půlnocí v souhvězdí Vah.

Uran je nepozorovatelný.

Neptun je nepozorovatelný.

Úkazy na nebi

15. dubna – nastává úplné zatmění Měsíce, úkaz ovšem není z České republiky pozorovatelný (zatmění je viditelné z oblastí Severní a Jižní Ameriky a Tichého oceánu)

15. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze

17. dubna – setkání Měsíce a Saturnu na ranní obloze nad jihem

26. dubna – setkání Měsíce a Venuše na ranní obloze nízko nad východem

29. dubna – nastává prstencové zatmění Slunce, úkaz však není z České republiky pozorovatelný (zatmění je jako prstencové viditelné z Antarktidy, jako částečné pak z Antarktidy, Austrálie a jižní Indonésie)


Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru. 

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Jens Hackmann, Hvězdárna a planetárium Brno

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907