Zimní spánek medvěda grizzly: Hromada tuku, pomalý tep

Přesto je netrápí nemoci oběhového systému, v tepnách se jim nehromadí tuk a srdce neohrožuje infarkt. Charles Robbins, ředitel střediska výzkumu medvědů Washingtonské státní univerzity se proto spolu s týmem vědců snaží najít příčinu takové odolnosti a zdraví srdce medvědů a věří, že výsledky jeho bádání mohou pomoci i lidem.

Jak říká Lynne Nelsonová, veterinární kardioložka studující medvědí srdce už několik let, změny probíhající v tomto orgánu během zimního spánku medvědů by člověk nemohl přežít. Srdce grizzlyho se během hibernace zpomalí z více než osmdesáti tepů za minutu v bdělém stavu na méně než dvacet (někdy dokonce méně než deset) tepů. V srdci se při tom začíná hromadit krev, aniž by se utvářely krevní sraženiny. Medvědi navíc mohou uzavřít dvě ze čtyř srdečních komor.

TIP: Géniové zimního spánku: Proč nemají medvědi proleženiny a neochabují jim svaly?

Podle prozatímní teorie Robbinse a Nelsonové probíhají během zimního spánku v těle medvěda proteinové změny, které srdci umožní zachovat si tvar a možná zabraňují i tvorbě krevních sraženin. Nalezení mechanismu, jímž se medvědi s hibernací vyrovnávají, by mohlo mít velký význam pro medicínu, ale třeba také pro dlouhodobé lety do vesmíru s lidskou posádkou.