Životní styl medvěda grizzlyho by člověk nepřežil. Tyto šelmy si rády pochutnávají na sladké a tučné stravě, jejich tělo může až z poloviny tvořit tuk a během zimního spánku prospí téměř půl roku
Přesto je netrápí nemoci oběhového systému, v tepnách se jim nehromadí tuk a srdce neohrožuje infarkt. Charles Robbins, ředitel střediska výzkumu medvědů Washingtonské státní univerzity se proto spolu s týmem vědců snaží najít příčinu takové odolnosti a zdraví srdce medvědů a věří, že výsledky jeho bádání mohou pomoci i lidem.
Jak říká Lynne Nelsonová, veterinární kardioložka studující medvědí srdce už několik let, změny probíhající v tomto orgánu během zimního spánku medvědů by člověk nemohl přežít. Srdce grizzlyho se během hibernace zpomalí z více než osmdesáti tepů za minutu v bdělém stavu na méně než dvacet (někdy dokonce méně než deset) tepů. V srdci se při tom začíná hromadit krev, aniž by se utvářely krevní sraženiny. Medvědi navíc mohou uzavřít dvě ze čtyř srdečních komor.
TIP: Géniové zimního spánku: Proč nemají medvědi proleženiny a neochabují jim svaly?
Podle prozatímní teorie Robbinse a Nelsonové probíhají během zimního spánku v těle medvěda proteinové změny, které srdci umožní zachovat si tvar a možná zabraňují i tvorbě krevních sraženin. Nalezení mechanismu, jímž se medvědi s hibernací vyrovnávají, by mohlo mít velký význam pro medicínu, ale třeba také pro dlouhodobé lety do vesmíru s lidskou posádkou.
PřírodaRalská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256, CC BY-SA 3.0)