Prach ze Sahary hnojí pralesy v Amazonii. Jsou to miliony tun ročně

25.02.2015 - Stanislav Mihulka

Vědci poprvé přesně odhadli, kolik fosforu a dalších živin se ročně dostane vzduchem z Afriky do jihoamerických pralesů


Reklama

Vyprahlá saharská poušť a zelení kypící džungle v Amazonii jsou jako dva úplně jiné světy. Přesto jsou ale velmi těsně propojené. Každý rok se ze Sahary do Amazonie dostane ohromné množství živinami bohatého saharského prachu a pohnojí půdu v pralesích kolem řeky Amazonky.

Mezi jednotlivými roky mohou být znatelné rozdíly, ale každoročně se z Afriky do Amazonie dostane v průměru zhruba 28 milionů tun saharského prachu. Vědci propočítali, že tento prach obsahuje 22 tisíc tun fosforu, tedy prvku, který je klíčový pro růst rostlin. Tohle množství zhruba odpovídá ztrátám živin, které se z Amazonie za rok odplaví s častými dešti a záplavami. Fosfor v saharském písku přitom pochází většinou z mrtvých mikrorganismů, které se tak podílejí na globálních cyklech živin.

Množství prachu, který se dostane z Afriky do Amazonie, zřejmě závisí na podmínkách v Sahelu, pásu polopouští, který lemuje jih Sahary. Když v Sahelu víc prší, tak se příští rok dostane do Amazonie méně prachu bohatého na živiny a naopak.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Maryland, Geophysical Research Letters

  • Zdroj fotografií: Conceptual Image Lab, NASA / Goddard Space Flight Center

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907