Praha bojující: Před 75 lety vypuklo v Praze povstání proti nacistům (3)

07.05.2015 - Vladimír Černý

Pražské povstání v kritické chvíli zachránila pomoc takzvaných vlasovců, kteří díky své výzbroji, ve které se nacházelo i několik samohybných děl, značně zvýšili palebnou sílu povstalců

<p>Generál Vlasov a příslušníci ROA.</p>

Generál Vlasov a příslušníci ROA.


Reklama

Vlasovci odrazili jednotky SS postupující západně od Vltavy a zabránili tím jejich spojení s německými posádkami v Dejvicích a na Hradčanech, což bylo velmi důležité. Podceňovat nelze ani kladný morální dopad na Pražany, kteří nyní viděli, že nejsou ve svém boji osamoceni. Ale ČNR a zejména komunisté nechtěli mít s ROA nic společného; tvrdili, že by vzájemná spolupráce mohla mít nedozírné následky pro postoj SSSR.

Ztráta 300 mrtvých

Rozhlas tedy nakonec dopoledne 7. května ohlásil: „Česká národní rada prohlašuje, že akce generála Vlasova proti německým vojskům jsou vlastní záležitostí jeho jednotek a Česká národní rada s nimi nemá žádné politické úmluvy. Kooperaci vojenských akcí proti Němcům provádějí vojenské štáby“. Ve večerních hodinách téhož dne se pak Vlasovci po ztrátě asi 300 mrtvých z bojů stáhli, což povstalce přinutilo vyklidit některé pozice a také morálka na barikádách klesala.

Další vývoj ovlivnila celková vojenská a politická situace v Evropě. Německá vláda admirála Dönitze si byla vědoma bezvýchodnosti situace a nakonec kapitulovala. I když však Německo na další boj rezignovalo, v Praze se naopak 7. května odpoledne boje vystupňovaly.

Opětovné oslabení bojujících Pražanů

Odchod Vlasovců povstalce oslabil a ti nemohli postup Němců zastavit. V ranních hodinách 8. května proniklo několik německých stíhačů tanků podporovaných pěchotou na náměstí Republiky a obránci se tu octli v obklíčení. Na dobytém území si nacisté počínali brutálně. Všichni dospělí muži byli vyhnáni na ulice a donuceni rozebírat barikády. Pokud někdo upadl v podezření, že bojoval se zbraní v ruce,čekalo jej týrání a nakonec poprava.

K další hromadné vraždě došlo na nádraží Praha-střed, kde bylo v dopoledních hodinách postříleno 53 osob, nebo v prostoru Jeleního příkopu Pražského hradu, kde 8. května Němci krutě usmrtili 21 osob.

Konec bojů a odplata

Vzhledem k německé kapitulaci již pochopil i velitel německých vojenských sil generál Rudolf Toussaint, že další boje postrádají logiku, a proto začal s předáky povstalců jednat. Výsledek jednání představovala dohoda o podmínkách stažení jednotek Wehrmachtu podepsaná 8. května v 16.00, která byla pro německou stranu dosti výhodná.

Protokol totiž v podstatě zaručoval Němcům volný odchod z města směrem na západ, což také skutečně nastalo. Na některých místech se však bojovalo ještě ve večerních hodinách a němečtí piloti podnikli poslední nálet na rozhlas.

První sovětské tanky se pak v ulicích objevily 9. května ráno a tehdy došlo už jen k několika menším střetnutím s odcházejícími Němci. Prahu tedy vlastně neosvobodil nikdo, protože ji nebylo od koho osvobozovat. Většina německých vojáků se totiž 9. května nacházela mimo prostor města. V ulicích se pak odehrála řada krutých scén, protože nacistická zvěrstva vyvolala u mnoha lidí touhu po odplatě.

Docházelo zejména k lynčování chycených gestapáků, udavačů a konfidentů, z nichž někteří byli pověšeni za nohy hlavou dolů a jejich mrtvá těla zapálena. Mnoho z těchto činů přitom prováděli lidé, kteří celé povstání prožili zalezlí ve sklepě a se zbraní v ruce se na ulici objevili, až když bylo po všem. Násilnosti postihovaly i válečné zajatce a tisíce pražských Němců, kteří se stali terčem různých brutalit a museli z ulic uklízet barikády a další pozůstatky bojů. Nelze se proto divit, že v prvních poválečných dnech spáchalo mnoho Němců v Praze sebevraždu. Tyto činy je rozhodně třeba odsoudit, i když je vyvolala především samotná krutá podstata nacistického režimu a zejména řádění jednotek SS v pražských ulicích v průběhu posledních dní.

Pokud jde o celkové zhodnocení, povstání bezpochyby mělo velký význam. Německé velení ve svých plánech předpokládalo, že se v českém prostoru bude bránit alespoň do 20. května a také velení Rudé armády uvažovalo o tomto datu jako o možném konci bojovýchoperací. Vypuknutí Květnového povstání však připravilo německou stranu o klidné zázemí a vážně zkomplikovalo její další plány. Pro vládu admirála Dönitze představovala tato událost jeden z rozhodujících impulzů, který ji přinutil jednat se Spojenci a přistoupit na jejich podmínky.

Rubem toho všeho jsou ovšem těžké ztráty na životech. Jejich přesná výše se v pramenech různí, ale můžeme říci, že pětidenní boje si vyžádaly životy okolo 2 500 Pražanů.

Ruská osvobozenecká armáda (ROA)

1. divize tzv. Ruské osvobozenecké armády (ROA), neboli Vlasovci, byly jednotky složené z ruských zajatců, kteří z různých důvodů bojovali na straně nacistického Německa. Název „vlasovci“ se vžil podle jména jejího velitele generála Andreje Andrejeviče Vlasova. Oficiálně byla ustavena v roce 1944 v Praze a celkem vznikla jedna divize, přičemž druhá se na jaře 1945 vytvářela.

Samostatný útvar představovala letecká jednotka vyzbrojená německými letouny. Muži z 1. divize gen. Buňačenka se v dubnu 1945 dočkali bojového nasazení proti Rudé armádě na Odře. Poté byli přemístěni na území protektorátu a zde se ve dnech 6. a 7. května 1945 zapojili do bojů v průběhu Pražského povstání. Jeho politické vedení s nimi ale odmítlo spolupracovat a vlasovci ustoupili s cílem dosáhnout oblastí obsazených americkou armádou.

Američané však na jejich osudu neměli zájem a většina příslušníků ROA skončila v rukou Rudé armády. Počátkem srpna 1946 byli nejvýznamnější představitelé včetně Vlasova a Buňačenka odsouzeni v Moskvě k trestu smrti a popraveni. Mnoho dalších vlasovců pak přinejlepším skončilo ve stalinských lágrech.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin FurholtCC BY 4.0)

Věda

Nedělní erupce třídy X v podobě jasného záblesku (vpravo nahoře), jak ji zachytila observatoř SDO. (foto: NASA, SDOCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Boeing B-17G Flying Fortress při letecké přehlídce. (foto: Wikimedia Commons, Airwolfhound, CC BY-SA 2.0)

Válka
Zajímavosti

První evropská kavárna vznikla v Benátkách v roce 1640. Česko si na svou první kavárnu počkalo až do roku 1714. Koncem 19. století už bylo v Praze více než 70 kaváren a v Brně téměř stovka. (foto: Pixabay, CC0)

Historie

Požár v proslulé katedrále Notre-Dame v Paříži vypukl v pondělí 15. dubna 2019 během rekonstrukce její střechy. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907