Pravda, nebo legenda: Koleje podle koňských zadků?

20.06.2015 - redakce 100+1

Josef Vachutka: Četl jsem, že dnešní rozchod železničních kolejí odpovídá šířce vozů z římské doby. Rozestup kolejí prý tehdy určovala šířka dvou koňských zadků. Je to pravda?


Reklama

Zmíněné historické tvrzení nepředstavuje žádnou novinku – poprvé zprávu o určování šíře římských kolejí podle koňských zadků otiskl již v roce 1905 americký časopis Popular Mechanics. Těžko říct, jakou šířku měly římské vozy, určitě však neodpovídaly dnešní přesné standardizaci, tj. 1 435 mm (dříve defi nováno jako 4 stopy a 8,5 palce). Železniční rozchod se přitom v dějinách měnil. Například u prvních uhelných důlních tratí v Anglii činil 1 422 mm, tzv. skotský rozchod odpovídal 1 372 mm a železnice na jihu USA se pyšnily šířkou 1 524 mm – uvedený rozměr představuje i rozchod pěti stop, od něhož se odvodil širokorozchodný standard 1 520 mm používaný například v zemích bývalého SSSR. Sjednocení na dnešní standard ve Spojených státech přinesl až konec občanské války v roce 1886. Šířka kolejí tedy skutečně nemá s koňmi ani s římskými silnicemi nic společného.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Koalové na Klokaním ostrově nikdy neviděli člověka a záchrana ze spáleného lesa je pro ně velmi stresující.

Zajímavosti
Revue

Americké konopí na předpis má více THC, než je nutné, a nejspíš i více, než je zdrávo.

Věda
Vesmír

Život dobrovolců s sebou nesl nebezpečí komolení češtiny

Historie

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907