Pravda, nebo legenda: Koleje podle koňských zadků?

20.06.2015 - redakce 100+1

Josef Vachutka: Četl jsem, že dnešní rozchod železničních kolejí odpovídá šířce vozů z římské doby. Rozestup kolejí prý tehdy určovala šířka dvou koňských zadků. Je to pravda?


Reklama

Zmíněné historické tvrzení nepředstavuje žádnou novinku – poprvé zprávu o určování šíře římských kolejí podle koňských zadků otiskl již v roce 1905 americký časopis Popular Mechanics. Těžko říct, jakou šířku měly římské vozy, určitě však neodpovídaly dnešní přesné standardizaci, tj. 1 435 mm (dříve defi nováno jako 4 stopy a 8,5 palce). Železniční rozchod se přitom v dějinách měnil. Například u prvních uhelných důlních tratí v Anglii činil 1 422 mm, tzv. skotský rozchod odpovídal 1 372 mm a železnice na jihu USA se pyšnily šířkou 1 524 mm – uvedený rozměr představuje i rozchod pěti stop, od něhož se odvodil širokorozchodný standard 1 520 mm používaný například v zemích bývalého SSSR. Sjednocení na dnešní standard ve Spojených státech přinesl až konec občanské války v roce 1886. Šířka kolejí tedy skutečně nemá s koňmi ani s římskými silnicemi nic společného.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907