Pravda o detektoru lži: Jak je vlastně spolehlivý?

11.11.2014 - Roman Polach

Většina vědců zaujímá ke zmíněnému přístroji skeptický postoj. Samozřejmě funguje, ale v mnoha případech se lidem podařilo test ošidit


Reklama

Zařízení, jež by dokázalo spolehlivě odhalit lež, je snem všech policejních vyšetřovatelů i tajných služeb. Po desítky let se ke zmíněnému účelu používá polygraf neboli detektor lži, který však neodhalí nepravdu přímo. Rozpozná pouze stresovou reakci v těle, jež se projevuje změnou dýchání, krevního tlaku, pulzu nebo nadměrným pocením, při kterém vzrůstá vodivost kůže. Uvedené údaje se následně přenášejí do počítače se specializovaným softwarem. Funkčnost zmíněného přístroje tudíž stojí a padá s předpokladem, že člověk během lhaní prožívá větší stres

Sprostý podezřelý

Při vyšetření dostává „podezřelý“ sérii kontrolních otázek, jež umožňují odlišit normální tělesnou reakci od stresové. Vyšetřovatel se následně snaží všechny odezvy náležitě interpretovat. Správné závěry tedy neposkytne samotný přístroj – musí k nim dojít příslušný odborník na základě získaných dat. I proto se zřejmě polygraf v kriminalistice sice využívá, ale většina států včetně České republiky neuznává jeho výstupy jako důkaz. Obvykle se k jeho použití přistupuje na žádost obžalovaného, který tak chce prokázat svoji nevinu. 

Nespolehlivý, nevědecký a neobjektivní

Americká Národní akademie věd vydala v roce 2003 prohlášení, v němž na základě výzkumu označila výsledky testů na detektoru lži za „nespolehlivé, nevědecké a neobjektivní“. Asi největší problém metody tkví ve skutečnosti, že ji lze poměrně jednoduše obelstít. V průběhu testování si například dotyčný může sám způsobit bolest – třeba kousnutím do jazyka – a vyvolat tak u sebe odpovídající reakci. Pokud navíc své nepravdivé verzi událostí upřímně věří, polygraf to pochopitelně neodhalí. 

Nadměrnému pocení je zase možné zamezit nanesením antiperspirantu na konečky prstů. Zvláštní kapitolu pak představují „profesionální lháři“, u nichž zkrátka lhaní žádný stres nevyvolává. A platí to i opačně: pokud se někdo bojí, že jej přístroj „usvědčí“ mylně, může vykazovat stresovou reakci, přestože odpovídá pravdivě

TIP: Pravda vynucená chemií: Jak funguje sérum pravdy?

Zázrak v podobě spolehlivého detektoru lži, který by bezpečně odhalil každého pachatele zločinu, se tak zatím nekoná. Na obzoru se však rýsují metody nové a přesnější, využívající například infračervené paprsky, magnetickou rezonanci či elektroencefalograf (EEG). 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907