Překvapení: Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje. Obrovská bouře utichá?

18.05.2014 - Petr Broža

Poznávací značka Jupitera, Velké rudá skvrna, se zmenšuje. Tato rotující anticyklóna se zmenšila na dosud nejmenší pozorovanou velikost. Co to znamená?


Reklama

Pozorování teleskopu Hubble potvrdilo dřívější pozorování, z nichž vyplývá, že se Velká rudá skvrna na Jupiteru postupně zmenšuje. Nyní má průměr jen okolo 16 tisíc kilometrů.

Podle historických záznamů vyplýná, že skvrna měla na konci 19. století průměr v delším směru okolo 40 tisíc kilometrů. Sondy Voyager 1 a 2 změřili její průměr v roce 1979 jen 23 tisíc kilometrů. V roce 1995 pak Hubble naměřil jen 20 800 km. A podle fotografie z roku 2009 pak měla jen 17 800 km.

Od počátku roku 2012 začali Velkou rudou skvrnu sledovat amatérští astronomové, kteří odhalili, že se v delším směru skvrna zmenšuje zhruba o 950 km ročně. Z původní elipsy se tak stává téměř kruh. Rudá barva navíc postupně bledne, takže amatérští astronomové mají stále větší potíže ji ve slabším dalekohledu vidět.

Je možné, že populární rudá bouře na Jupiteru utichá. Známá je přitom už více než 400 let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907