Překvapení v oceánu. Vědci objevili první teplokrevnou rybu

15.05.2015 - Stanislav Mihulka

První známou kompletně teplokrevnou rybou je leskyně skvrnitá z hlubokých chladných vod oceánu


Reklama

První známou kompletně teplokrevnou rybou je zajímavá leskyně skvrnitá (Lampris guttatus). Ryby jsou většinou kompletně studenokrevné, i když u některých druhů ryb vznikla částečná teplokrevnost. Platí to například o tuňácích, kteří si udržují některé svaly vyhřívané na určitou teplotu.

Leskyně je ale doopravdy kompletně teplokrevná, což ji poskytuje nemalou výhodu v chladných hlubinách oceánu, kde žije. Díky tomu se mohou v chladné vodě rychle pohybovat a také pohotově reagovat. Ostře vidí a svižně pronásledují svoji kořist. Většina dravců ve zdejším prostředí na něco takového nemá energii, a proto musejí sedět na jednou místě a čekat na kořist, přičemž ji mohou lákat třeba podmanivými světelnými efekty.

O životě leskyní se toho zatím moc neví. Na první pohled zaujmou blyštivým vzhledem. Mají tvar disku, dorůstají délky až 2 metry a váhy kolem 270 kg. Zřejmě obývají hloubky 50 až 500 metrů a možná loví i hlouběji, přičemž si pochutnávají asi hlavně na hlavonožcích. Žijí na mnoha místech po celém světě a rybáři je často loví jako nezamýšlenou, ale docela vítanou kořist. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    NOAA National Marine Fisheries Service, Science, Wikipedia

  • Zdroj fotografií: NOAA Fisheries/Southwest Fisheries Science Center



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907