Vesmír se v samém počátku rozpínal extrémně vysokou rychlostí, vyšší než rychlost světla. Vědci nyní přišli s přímým důkazem – gravitačními vlnami z dob Velkého třesku. Jde o jeden z největších objevů poslední doby
Že vesmír vznikl okamžikem Velkého třesku, kdy se, zjednodušeně řečeno, z ničeho stalo všechno, je známá teorie a aktuální pozorování a modely tomu nasvědčují. Hned na počátku, v první miliontině miliontiny miliontiny sekundy se vesmír rozpínal dokonce rychleji, než jaká je rychlost světla.
Ačkoliv to může znít nepravděpodobně a jako porušení Einsteinovy teorie relativity, ve skutečnosti tu k žádné kontradikci nedochází. Einstein tvrdí, že žádný objekt ve vesmíru se nemůže pohybovat rychleji než světlo. Jenže zde nejde o pohyb objektů v raném vesmíru (už jen proto, že v rané fázi žádné objekty neexistovaly), ale o to, že se rozpínal sám vesmír, tedy prostor jako takový.
Toto prudké rozpínání vedlo k tomu, že je vesmír ve všech svých směrech v podstatě homogenní. Kdyby k tomuto rozpínání nedošlo, byl by vesmír heterogenní – v jeho jednotlivých částech bychom nacházeli výrazně větší rozdíly v rozprostření hmoty. Teorii „velkého rozpínání“ podporuje i sledování CMB, pozaďového mikrovlnného záření, které se nachází všude ve vesmíru a je pozůstatkem z dob okolo 380 000 let po Velkém třesku.
Vědci z observatoře BICEP2, která se nachází v Antarktidě, což je asi nejlepší místo na Zemi pro pozorování vesmíru, nyní našli další (tentokrát již přímý) důkaz podporující teorii velké inflace. Jde o primordiální gravitační vlny, pozůstatky po velkém rozpínání. Stopy po nich zůstaly vtisknuty do pozaďového mikrovlnného záření jako určité vzorce (polarizované záření), které stačilo jen najít. Vědcům v Antarktidě to trvalo devět let.
Gravitační vlny předpověděl již Einstein před sto lety ve své obecné teorii relativity. Podle Einsteina v okamžiku, kdy dochází k takto prudké expanzi, dochází ke vzniku gravitačních vln, které narušují prostor a čas. Jak gravitační vlny putují vesmírem, stlačují či rozpínají okolní prostor. Vzhledem k tomu, že tyto stopy jsou staré 13,8 miliard let, nebylo vůbec snadné je nalézt.
Objev vědců z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku kolem Johna Kovace byl oznámen 17. března a nyní čeká na přezkoumání a potvrzení, případně vyvrácení. Pokud se ale nezvratně potvrdí, půjde o největší objev od doby, kdy bylo zjištěno, že se rozpínání vesmíru zrychluje.
Nature
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)