Krugerův národní park je v současné době domovem tří čtvrtin světové populace nosorožců. Podle aktuálních dat zde žije přibližně 9 tisíc těchto neobyčejných zvířat. Park je ale také častým terčem pytláků. O rozsahu nezákonného lovu těchto kriticky ohrožených zvířat se tento týden přesvědčil i britský princ Harry, který spolu s ochranáři Krugerův park navštívil.
TIP: Bílého nosorožce z Keni musí střežit ozbrojenci
Jen v loňském roce bylo v v Jižní Africe je kvůli rohům zabito přes 1200 nosorožců a přestože letošní čísla jsou o poznání nižší, jde stále o obrovské množství zbytečně zabitých zvířat. Podle místních ochranářů letos pytláci ulovili přes 750 nosorožců, z toho 544 přímo v Krugerově parku. Těla mrtvých zvířat nechavávají pytláci na místě napospas supům a hyenám.
Nosorožci běhají po naší planetě už pěkných pár milionů let. Evoluce tedy těmto obrovským savcům přála, ale totéž se rozhodně nedá říct o lidech bažících po protáhlých rozích, které nosorožcům slouží na ochranu a při vzájemných soubojích samců. Výrazná ozdoba nosorožců začala být považována za všelék potírající neduhy od nachlazení až po impotenci (obdobně jako je tomu například u tygra, jehož části těla jsou tradiční složkou mnoha čínských medicín). Svou roli možná sehrál i fakt, že roh nosorožce například na rozdíl od rohů ovcí či antilop není součástí lebky, ale jde pouze o keratin, který nemá žádné kostěné jádro. To ale sotva může omluvit řádění pytláků, kteří se postarali o pokles populace těchto výjimečných savců. Stavy nosorožců od 70. let minulého století spadly o 90 % a dnes po Zemi běhají zástupci pěti druhů, přičemž všechny patří mezi ohrožené.
HistorieEvropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)