Příroda

<p>Oáza osady Merzouga v pozadí s údajně nejvyšší dunou světa.</p>

Mladý samec želvy bahenní vystavuje na odiv žlutě nazdobený krunýř s typickou paprsčitou kresbou, která ovšem někdy bývá kruhovitá nebo zcela chybí. Patrný je i jeho dlouhý ocas (foto: Razvan Zinica)

Poslední dvě žijící samice nosorožců bílých severních jsou Fatu (vlevo) a Nájin. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany těchto nosorožců umělou reprodukcí. 

Mládě si s mámou často hraje v hloubce. Schovává se pod jejím tělem a kojí se, nebo vyhlíží směrem k hladině a připravuje se na nádech, jako na tomto snímku.

Ostrůvky na velkých rybnících jsou oblíbeným orlím stanovištěm. Do zorného pole „pětistovky“ se jich vešlo sedm, dalších pět sedí mimo záběr.

Po narození používají malé žirafy každé oko nezávisle. Výhodou je širší zorné pole, ale špatné vnímání hloubky. V dospělosti se jejich vidění stává binokulárním.

Šest dní strávených v hlubokých kaňonech na cestě mezi městečky Lençois a Capão se proto stává opravdovým dobrodružstvím a cestou do jiného světa – takového, kde stále dominuje síla přírody.

Zřejmě mladý jedinec kuskusa skvrnitého, u nějž ještě nejsou příliš zřetelné skvrny. Ty jsou ovšem stejně rozmístěné především na bocích a na břichu, takže by byly z tohoto pohledu skryté.

Pod krunýřem

štítonoši | kde: mírné a subtropické pásmo

Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)

Bledule bezesporu patří mezi u nás první kvetoucí rostliny. Statisíce těchto květů každoročně vykvétají v údolí Chlébského potoka.

Dutohlávka Flörkeho (Cladonia floerkeana) patří mezi do čeledi dutohlávkovitých lišejníků (Cladoniaceae). Celkem je jich popsáno asi 350 druhů, z toho v Evropě se daří cca 70 druhům.

V Bukit Fraseru potkáte tři druhy velkých sojkovců (dříve všechny v rodu Garrulax). Zdaleka nejběžnější je sojkovec kaštanovohlavý (Rhinocichla mitrata). Na obrázku je podstatně vzácnější, skrývavější a krásněji vybarvený sojkovec malajský (Trochalopteron peninsulae). Tento vzácný endemit se vyskytuje pouze na Malajském poloostrově.

Působivá scenérie uprostřed Českého Švýcarska.

Toto je podle mého skromného názoru nejlepší snímek medvěda pyskatého, který jsem měl to štěstí pořídit. Měl jsem neskutečnou kliku na jedince, který mě za bílého dne totálně ignoroval a skoro hodinu bezděčně pózoval.