Na světě vždy byly, jsou a nejspíše i budou místa, kam se běžný smrtelník nemá šanci podívat. Jedním takovým je od roku 1942 americké Los Alamos. Místo, kde se zrodila atomová bomba
Určitou americkou paralelu sovětského uzavřeného města Železnogorsk představovalo i americké Los Alamos, postavené roku 1942 v rámci amerického tajného jaderného projektu s krycím jménem Manhattan. Tajné sídlo vybudovali Američané v Novém Mexiku na ploše 18 000 ha a podobně jako sovětský kolega nemělo adresu, pouze P. O. BOX 1663, Santa Fe. Přezdívalo se mu „Místo Y“, případně „Kopec“, a vyvíjela se tu atomová bomba.
Vybudováním a správou města byl pověřen generálporučík Leslie Richard Groves, který tamní bezpečnostní opatření dotáhl k dokonalosti. Město nejen že neexistovalo na mapě, ale ani nikdo ze zaměstnanců nesměl říct nikomu, dokonce ani rodině či přátelům, kam odchází. Ještě před tím ovšem americké úřady pečlivě prověřily jeho politický i soukromý život.
Přímo ve městě pak sledovali každý jeho krok pomocí propracovaného systému kontrol. Na denním pořádku byl odposlech telefonů i cenzura pošty a lidé z jednotlivých pracovních úseků spolu mohli komunikovat pouze se speciálním povolením. V dokonale izolované části světa se scházely tehdejší špičky z oblasti fyziky, chemie, metalurgie a nechybělo několik nositelů Nobelových cen. Vědci nejen, že museli o projektech mlčet, ale v komunikaci s dalšími lidmi byli dokonce nuceni lhát o své pravé identitě i práci.
Mimo Los Alamos vznikla v rámci projektu Manhattan v roce 1943 ještě další dvě stejně fungující města – Oak Ridge a Hanford – která spolu s Los Alamos celkově zaměstnávala 130 000 lidí. Jen skutečný zlomek z nich ovšem věděl, že ve skutečnosti pracují na vývoji atomové bomby.
Dnes je navenek Los Alamos městem jako každé druhé. Zůstalo však sídlem Národní laboratoře Los Alamos (LANL), která představuje jednu z největších světových vědeckých institucí zaměřených na národní bezpečnost, obnovitelné zdroje, výzkum vesmíru apod. Odhaduje se, že je navíc jedním ze dvou míst USA (společně s institutem v Livermore), kde se dál tajně vyvíjejí nukleární zbraně.
100+1 zahraniční zajímavost
HistorieAby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)