Příští zastávka: Jupiterův měsíc Europa

Jupiterův měsíc Europa považují vědci za jeden z nejnadějnějších objektů, který by mohl hostit život. Začíná se proto rýsovat plán mise, jejímž cílem bude průzkum tohoto ledového měsíce.

Největší naděje, z hlediska možného života na Europě, vědci vkládají do podpovrchového oceánu tohoto měsíce. Nabízí se proto řešení vyslat k Europě sondu, která by měsíc mohla zkoumat přímo z jeho povrchu, či ještě lépe, pod jeho ledovým povrchem. Toto řešení by ale bylo velmi nákladné a také riskantní. Vědci mají zatím jen hrubou představu, jak vypadá profil povrchu, nehledě na jeho složení a tloušťku ledové krusty. S největší pravděpodobností tak půjde o orbitální misi, se kterou má NASA již mnoho zkušeností a která představuje nejmenší riziko z hlediska možných komplikací.

Zatím nepojmenovaná sonda, by k Europě mohla odstartovat mezi lety 2020 až 2050, přičemž cesta k samotnému měsíci by měla trvat 3 až 8 let, v závislosti na zvoleném pohonu a navržené trajektorii. Předběžný plán počítá, že by sonda během 2,5 roku absolvovala nejméně 45 průletů v blízkosti Europy, pravděpodobně ve vzdálenosti 25 až 2 700 kilometrů od povrchu. 

NASA nedávno zveřejnila seznam vědeckých nástrojů, které by sonda měla k Europě nést. Nechybí obligátní kamery s vysokým rozlišením, spektrometry a spektrografy, důležitým nástrojem ale bude podpovrchový radar (REASON) a magnetometr (PIMS), který by měl přinést odpovědi v otázce tloušťky ledu, hloubky a slanosti podpovrchového oceánu.