Příští zastávka: Jupiterův měsíc Europa

11.06.2015 - Martin Reichman

Ambiciózní plán na průzkum Jupiterova měsíce Europy začíná nabírat konkrétních obrysů. Jak by mohla mise k Europě vypadat?


Reklama

Jupiterův měsíc Europa považují vědci za jeden z nejnadějnějších objektů, který by mohl hostit život. Začíná se proto rýsovat plán mise, jejímž cílem bude průzkum tohoto ledového měsíce.

Největší naděje, z hlediska možného života na Europě, vědci vkládají do podpovrchového oceánu tohoto měsíce. Nabízí se proto řešení vyslat k Europě sondu, která by měsíc mohla zkoumat přímo z jeho povrchu, či ještě lépe, pod jeho ledovým povrchem. Toto řešení by ale bylo velmi nákladné a také riskantní. Vědci mají zatím jen hrubou představu, jak vypadá profil povrchu, nehledě na jeho složení a tloušťku ledové krusty. S největší pravděpodobností tak půjde o orbitální misi, se kterou má NASA již mnoho zkušeností a která představuje nejmenší riziko z hlediska možných komplikací.

Zatím nepojmenovaná sonda, by k Europě mohla odstartovat mezi lety 2020 až 2050, přičemž cesta k samotnému měsíci by měla trvat 3 až 8 let, v závislosti na zvoleném pohonu a navržené trajektorii. Předběžný plán počítá, že by sonda během 2,5 roku absolvovala nejméně 45 průletů v blízkosti Europy, pravděpodobně ve vzdálenosti 25 až 2 700 kilometrů od povrchu. 

NASA nedávno zveřejnila seznam vědeckých nástrojů, které by sonda měla k Europě nést. Nechybí obligátní kamery s vysokým rozlišením, spektrometry a spektrografy, důležitým nástrojem ale bude podpovrchový radar (REASON) a magnetometr (PIMS), který by měl přinést odpovědi v otázce tloušťky ledu, hloubky a slanosti podpovrchového oceánu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-Caltech



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pýthie vydává věštby, obraz Camillo Miola, 1880. Tyto věštkyně sloužily v Apollonově chrámu v Delfách. (ilustrace: Wikimedia Commons, J. Paul Getty Museum, CC0)

Historie

Káva s mlékem pro zdraví. (foto: PixabayCC0)

Věda

Údajně občas loví tak, že plave dokolečka takovou rychlostí, až se vytvoří vír, který strhne rybky odpočívající na dně nebo pod břehem. (foto: Vladimír Čech ml. - se souhlasem k publikování)

Příroda

V novozélandském Národním parku Tongariro se nacházejí dvě z nejaktivnějších sopek na světě – Ngauruhoe a Ruapehu. (ilustrační foto: Pexels, Anastasia Yudin, CC0)

Vesmír

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907