Příští zastávka: Jupiterův měsíc Europa

11.06.2015 - Martin Reichman

Ambiciózní plán na průzkum Jupiterova měsíce Europy začíná nabírat konkrétních obrysů. Jak by mohla mise k Europě vypadat?


Reklama

Jupiterův měsíc Europa považují vědci za jeden z nejnadějnějších objektů, který by mohl hostit život. Začíná se proto rýsovat plán mise, jejímž cílem bude průzkum tohoto ledového měsíce.

Největší naděje, z hlediska možného života na Europě, vědci vkládají do podpovrchového oceánu tohoto měsíce. Nabízí se proto řešení vyslat k Europě sondu, která by měsíc mohla zkoumat přímo z jeho povrchu, či ještě lépe, pod jeho ledovým povrchem. Toto řešení by ale bylo velmi nákladné a také riskantní. Vědci mají zatím jen hrubou představu, jak vypadá profil povrchu, nehledě na jeho složení a tloušťku ledové krusty. S největší pravděpodobností tak půjde o orbitální misi, se kterou má NASA již mnoho zkušeností a která představuje nejmenší riziko z hlediska možných komplikací.

Zatím nepojmenovaná sonda, by k Europě mohla odstartovat mezi lety 2020 až 2050, přičemž cesta k samotnému měsíci by měla trvat 3 až 8 let, v závislosti na zvoleném pohonu a navržené trajektorii. Předběžný plán počítá, že by sonda během 2,5 roku absolvovala nejméně 45 průletů v blízkosti Europy, pravděpodobně ve vzdálenosti 25 až 2 700 kilometrů od povrchu. 

NASA nedávno zveřejnila seznam vědeckých nástrojů, které by sonda měla k Europě nést. Nechybí obligátní kamery s vysokým rozlišením, spektrometry a spektrografy, důležitým nástrojem ale bude podpovrchový radar (REASON) a magnetometr (PIMS), který by měl přinést odpovědi v otázce tloušťky ledu, hloubky a slanosti podpovrchového oceánu.

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907