Přistižena při činu: Hvězda smrti hodující na blízké planetce

22.10.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

Bílí trpaslíci mohou „požírat“ blízké objekty. Teorii, o níž se dlouho spekulovalo, potvrdilo pozorování trpaslíka v souhvězdí Panny


Reklama

Astronomové poprvé zdokumentovali jev, o kterém se již dlouhou dobu spekulovalo. Bílý trpaslík, s označením WD 1145 + 017, vzdálený přibližně 570 světelných let od Země, podle všeho hoduje na blízké planetce. Jeho obětí je planetka vzdálená asi 837 tisíc kilometrů, zhruba stejné velikosti, jako má Ceres. Podle odhadů k jejímu úplnému zničení dojde v horizontu jednoho milionu let.

Jak se rodí hvězda smrti?

Bílí trpaslíci vznikají z hvězd podobných našemu Slunci, tedy z hvězd o průměrné nebo spíše podprůměrné hmotnosti. Taková hvězda ve svém jádře přeměňuje vodík na hélium. Jádro takové hvězdy ale nemá dostatečnou hmotnost na to, aby v něm vznikly podmínky (teplota a tlak) pro přeměnu látky na chemicky těžší prvky jako je např. uhlík. Hvězda tak na konci svého vývoje začne zvětšovat své rozměry a přechází na určitou dobu do přechodové fáze rudého obra

Po dosažení fáze obra začíná gravitační kolaps hvězdy. Hroutící se hvězda již nemá palivo na jadernou fúzi, která by zajišťovala vztlakovou sílu působící proti síle gravitační. Takže gravitace začíná převládat a hvězda začíná zmenšovat svůj objem. Původní atmosféra hvězdy však nemá dostatečnou vazbu na povrchové vrstvy. Atmosféra se proto odděluje od povrchových vrstev a dále se rozpíná. Vzniká mlhovinový objekt přibližně kulového tvaru, který se označuje jako planetární mlhovina, přestože nemá nic společného s planetami. Tato plynná struktura se postupně zvětšuje a během několika desítek tisíc let se zcela rozptýlí do okolního prostředí.

Zrození bílého trpaslíka

Ve středu mlhoviny, tedy v místě původního hvězdného objektu, zůstává obnažené hmotné jádro – objekt, který označujeme jako bílý trpaslík. Ten již není aktivní, protože nemá žádné zdroje energie. Přesto je teplota jeho jádra stále velmi vysoká a dosahuje hodnot kolem 10 milionů Kelvinů. Bílý trpaslík tak stále svítí, byť již jen ze setrvačnosti, uvolňováním energie nashromážděné v době, kdy byl součástí aktivní hvězdy.

Proti původní hvězdě vyzařuje bílý trpaslík mnohem menším povrchem, a je tedy energeticky značně úspornější. Bude proto svítit ještě velmi dlouhou dobu a postupně chladnout. Za řádově stovky miliard let se zchladí natolik, že přestane být viditelný a změní se na černého trpaslíka.

K potvrzení teorie o probíhající hostině v blízkosti WD 1145 + 017 přivedlo vědce pozorování Keplerova teleskopu a také pozemních dalekohledů. Ty ukázaly změny v jasnosti bílého trpaslíka. Podle astronomů je toto kolísání zapříčiněno mohutným prachovým diskem a kometě podobným ohonem devastované planetky. Ukázalo se také, že v okolí bílého trpaslíka se nacházejí stopy vápníku, hořčíku, křemíku a železa, tedy prvků, které by se zde vůbec neměly nacházet. Tyto prvky podle vědců pocházejí právě z blízkých objektů, které mohly padnout za oběť gravitaci a spalujícímu žáru hvězdy smrti.

  • Zdroj textu:

    Mark A. Garlick

  • Zdroj fotografií: Nature

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Islandský ledovcový vulkán Grímsvötn sbírá síly k dalšímu výbuchu. Čeká se do měsíce až do roka.

Věda

Setkání s fosou tváří v tvář je velmi vzácná událost. Sledování tohoto zvláštního výtvoru evoluce zblízka je pro zoologa vrcholným zážitkem.

Příroda

Novodobé pojetí rohatého boha plodnosti a stád Velese.

Zajímavosti

Nová zjištění vědců o trpasličí planetce Ceres, přináší nové otázky. Skrývá se pod jejím povrchem slaný oceán?

Vesmír
Revue

Carevna Alexandra Fjodorovna (sedící v křesle) se svými třemi nejstaršími dcerami v úborech zdravotních sester.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907