Život každé hvězdy je neustálým zápasem mezi vlastní gravitací, která má tendenci hvězdu smrštit, a vnitřním tlakem plynu (přesněji gradientem tlaku plynu, tedy změnou tlaku se vzdáleností od středu hvězdy). Důležitou roli zde hraje i gradient tlaku záření vznikajícího při termojaderných reakcích.
Každá hvězda dříve či později spálí převážnou většinu vhodného paliva a nekonečný zápas skončí vítězstvím gravitace. Málo hmotné hvězdy podléhají gravitačnímu kolapsu omezeně, neboť smršťování vlastní gravitací zastaví samotná hustota látky v elektronově degenerovaném stavu. U hmotnějších hvězd však gravitace převáží i tlak elektronově degenerované látky a hvězdu nadále smršťuje. K tomu dojde, pokud hmotnost jádra hvězdy překročí tzv. Chandrasekharovu mez, která činí přibližně 1,4 hmotnosti Slunce.
Zmíněný kolaps je obvykle doprovázen zažehnutím termonukleárního výbuchu, jenž typicky končí destrukcí hvězdy – vznikne supernova. Astronomové znají několik odlišných scénářů, které vedou ke zrodu supernovy; vzniká tak několik různých typů.
Tajemství vesmíru 9/2013
HistoriePřemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.
CestováníJednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.
VesmírZbrusu nový kráter na Marsu
VědaV Grónsku mizí led přímo před očima
VálkaPzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii
