Proč je Měsíc při zatmění načervenalý?

Úplné zatmění Měsíce nastává, když se naše jediná přirozená družice ponoří do stínu, který Země vrhá do prostoru za sebou. Očekávali bychom tedy, že z naší oblohy zmizí. A skutečně by k tomu došlo, kdyby modrá planeta neměla atmosféru. Země však atmosférou obklopena je, a ta vytváří pro dopadající sluneční paprsky optické prostředí, tj. čočku.

Víme, že v zemské atmosféře se ze všech barev spektra nejvíce rozptyluje světlo modré (proto je obloha modrá), nejméně pak světlo červené, které má tendenci procházet nejvíce „rovně“. Proto se při západu nebo východu jeví Slunce jako červené, neboť průchodem přes tlustou vrstvu zemské atmosféry jeho světlo „odmodrá“.

Kdybychom tedy sledovali Zemi z Měsíce v okamžiku jeho úplného zatmění, naše planeta by zcela zakryla Slunce. Na jejím okraji bychom však spatřili osvětlený prstýnek atmosféry, nejspíše karmínově červené barvy. Toto světlo, které se „prosmýkne“ zemskou atmosférou, pak při zatmění osvětluje měsíční kotouč a barví jej dočervena. Přesný odstín a množství světla souvisí také s aktuální čistotou atmosféry modré planety. Je-li zaprášená (třeba po mohutných sopečných výbuších), zůstává měsíční kotouč při úplném zatmění velmi tmavý.