Proč je Měsíc při zatmění načervenalý?

26.11.2014 - Michal Švanda


Reklama

Úplné zatmění Měsíce nastává, když se naše jediná přirozená družice ponoří do stínu, který Země vrhá do prostoru za sebou. Očekávali bychom tedy, že z naší oblohy zmizí. A skutečně by k tomu došlo, kdyby modrá planeta neměla atmosféru. Země však atmosférou obklopena je, a ta vytváří pro dopadající sluneční paprsky optické prostředí, tj. čočku.

Víme, že v zemské atmosféře se ze všech barev spektra nejvíce rozptyluje světlo modré (proto je obloha modrá), nejméně pak světlo červené, které má tendenci procházet nejvíce „rovně“. Proto se při západu nebo východu jeví Slunce jako červené, neboť průchodem přes tlustou vrstvu zemské atmosféry jeho světlo „odmodrá“.

Kdybychom tedy sledovali Zemi z Měsíce v okamžiku jeho úplného zatmění, naše planeta by zcela zakryla Slunce. Na jejím okraji bychom však spatřili osvětlený prstýnek atmosféry, nejspíše karmínově červené barvy. Toto světlo, které se „prosmýkne“ zemskou atmosférou, pak při zatmění osvětluje měsíční kotouč a barví jej dočervena. Přesný odstín a množství světla souvisí také s aktuální čistotou atmosféry modré planety. Je-li zaprášená (třeba po mohutných sopečných výbuších), zůstává měsíční kotouč při úplném zatmění velmi tmavý.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907