Proč jsme už dávno nenašli v kosmu vyspělé civilizace?

12.05.2014 - Roman Polach

Už několik desítek let se lidí snaží najít vyspělé civilizace ve vesmíru. Pokud jsou správné naše předpoklady správné, měly by jich být tisíce. Proč jsme ale dosud na žádnou nenarazili?


Reklama

Pokud všechny inteligentní civilizace směřují k technické vyspělosti a kolonizaci
vesmíru, proč už to některá z nich dávno neudělala? Tak zní podstata tzv. Fermiho paradoxu. Podle něj by se vesmír měl přímo hemžit vyspělými civilizacemi.

Vždyť řada hvězd je mnohem starší než naše Slunce a život v jejich planetárních soustavách by už mohl být ve vývoji miliardy let před námi. Proč jsme tedy dosud nikde neviděli žádné gigantické stavby mimozemských stavitelů a nenarazili jsme na žádnou přesvědčivou stopu dávných návštěv z jiných světů? Projekt SETI přitom po signálech mimozemských civilizací pátrá už desítky let.

Fermiho paradox lze vysvětlit různě, například tak, že kdykoliv se ve vesmíru někde objeví vyspělá civilizace, dříve nebo později se sama zničí. Existují však i jiná možná vysvětlení: Třeba si mimozemšťané místo výletů po vesmíru vytvářejí vlastní virtuální světy, kde mohou žít vysněný život, tak jako v kultovním filmu Matrix. Možná nás už nějaká vyspělá civilizace dávno pozoruje, jen jsme si jí zatím nevšimli.

A možná je vznik mnohobuněčného inteligentního života natolik nepravděpodobný, že jsme v celém kosmu jedinou vyspělou civilizací právě my. Ostatně trvalo téměř čtyři miliardy let, než jsme se objevili na pozemské scéně. Je tedy zřejmé, že vznik inteligentní civilizace není ničím zákonitým ani prostým. Pokud opravdu představujeme nejvyspělejší formu života v naší části vesmíru, záleží jen na nás, jak se svou budoucností naložíme.

Ukázka z článku o budoucnosti lidstva z připravovaného magazínu 100+1 zahraniční zajímavost, který vychází 14. května.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraničí zajímavost 10/2014

  • Zdroj fotografií:

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907