Proč má Jupiter tak silné magnetické pole?

28.02.2015 - Michal Švanda


Reklama

Podle současného paradigmatu musejí být pro generování magnetického pole objektu splněny dvě podmínky: přítomnost tekutých vodivých látek a rychlostní střih. V takovém případě může docházet k zesilování magnetického pole a mluvíme o tzv. dynamovém efektu.

V případě hvězdných nebo planetárních dynam jsou tyto podmínky obvykle splněny. Roli vodivých látek zastane plazma v nitrech stálic, kovový vodík uvnitř plynných obrů nebo tavenina obsahující kovy v nitrech některých terestrických planet. Rychlostní střih – tedy změnu rychlosti proudění vodivé látky se změnou polohy – obstará v obou případech rotace společně s probíhající konvekcí.

U Jupitera jsou obě podmínky splněny přímo báječně: planeta rotuje rychle (kolem své osy se otočí přibližně jednou za deset hodin) a vodivého materiálu se v jejím nitru nachází také dost – uvnitř plynného obra převažuje vrstva kovového vodíku, a to od jádra až přibližně do osmi desetin poloměru. Jupiter tudíž obklopuje rozsáhlá magnetosféra, jejíž plazmový ohon zasahuje na noční straně až k dráze Saturnu, přičemž jde o největší objekt ve Sluneční soustavě.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7-8/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907