Lidská brada se neobjevila kvůli lidskému žvýkání anebo mluvení. Viníkem jsou evoluční změny našeho obličeje, k nimž došlo během historie
Když si srovnáme lidskou lebku a lebku neandertálce, tak zjistíme, že lidské lebce v její dolní části něco dost výrazného přebývá. Máme něco, co nemají neandertálci, ani žádní jiní primáti. Je to nápadný výběžek dolní čelisti, kterému říkáme brada. Jsme vlastně jediný živočišný druh s bradou, i když i sloni mají něco podobného. Proč to tak je?
Kolem vzniku a významu lidské brady se točí dlouholeté vášnivé spory. V současné době mezi odborníky převládá názor, že brada má význam pro mechanické vlastnosti lebky a že slouží jako vyztužení čelisti při žvýkání nebo mluvení. Taky to prý může být výsledek pohlavního výběru, protože si nápadnou bradu oblíbily lidské samice.
Vědci z Univerzity v Iowě ale tvrdí, že vznik brady souvisí se změnami velikosti a tvaru lidské tváře, k nimž docházelo během lidské evoluce. Uskutečnili totiž biomechanické testy tváří a lebek téměř 40 dobrovolníků, podle nichž není lidské žvýkání či mluvení dost silné na to, aby kvůli němu bylo nutné tvořit novou kost. Viníkem je podle nich prostá geometrie při zmenšování tváří lidských předků. Naše tváře jsou o 15 procent kratší než tváře neandertálců a brada je toho prý názorným důkazem.
University of Iowa, Journal of Anatomy
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)