Proč máme bradu? Může za to zmenšování tváře během evoluce našeho druhu

20.04.2015 - Stanislav Mihulka

Lidská brada se neobjevila kvůli lidskému žvýkání anebo mluvení. Viníkem jsou evoluční změny našeho obličeje, k nimž došlo během historie


Reklama

Když si srovnáme lidskou lebku a lebku neandertálce, tak zjistíme, že lidské lebce v její dolní části něco dost výrazného přebývá. Máme něco, co nemají neandertálci, ani žádní jiní primáti. Je to nápadný výběžek dolní čelisti, kterému říkáme brada. Jsme vlastně jediný živočišný druh s bradou, i když i sloni mají něco podobného. Proč to tak je?

Kolem vzniku a významu lidské brady se točí dlouholeté vášnivé spory. V současné době mezi odborníky převládá názor, že brada má význam pro mechanické vlastnosti lebky a že slouží jako vyztužení čelisti při žvýkání nebo mluvení. Taky to prý může být výsledek pohlavního výběru, protože si nápadnou bradu oblíbily lidské samice.

Vědci z Univerzity v Iowě ale tvrdí, že vznik brady souvisí se změnami velikosti a tvaru lidské tváře, k nimž docházelo během lidské evoluce. Uskutečnili totiž biomechanické testy tváří a lebek téměř 40 dobrovolníků, podle nichž není lidské žvýkání či mluvení dost silné na to, aby kvůli němu bylo nutné tvořit novou kost. Viníkem je podle nich prostá geometrie při zmenšování tváří lidských předků. Naše tváře jsou o 15 procent kratší než tváře neandertálců a brada je toho prý názorným důkazem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Iowa, Journal of Anatomy

  • Zdroj fotografií: Tim Schoon, University of Iowa



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907