Proč máme bradu? Může za to zmenšování tváře během evoluce našeho druhu

20.04.2015 - Stanislav Mihulka

Lidská brada se neobjevila kvůli lidskému žvýkání anebo mluvení. Viníkem jsou evoluční změny našeho obličeje, k nimž došlo během historie


Reklama

Když si srovnáme lidskou lebku a lebku neandertálce, tak zjistíme, že lidské lebce v její dolní části něco dost výrazného přebývá. Máme něco, co nemají neandertálci, ani žádní jiní primáti. Je to nápadný výběžek dolní čelisti, kterému říkáme brada. Jsme vlastně jediný živočišný druh s bradou, i když i sloni mají něco podobného. Proč to tak je?

Kolem vzniku a významu lidské brady se točí dlouholeté vášnivé spory. V současné době mezi odborníky převládá názor, že brada má význam pro mechanické vlastnosti lebky a že slouží jako vyztužení čelisti při žvýkání nebo mluvení. Taky to prý může být výsledek pohlavního výběru, protože si nápadnou bradu oblíbily lidské samice.

Vědci z Univerzity v Iowě ale tvrdí, že vznik brady souvisí se změnami velikosti a tvaru lidské tváře, k nimž docházelo během lidské evoluce. Uskutečnili totiž biomechanické testy tváří a lebek téměř 40 dobrovolníků, podle nichž není lidské žvýkání či mluvení dost silné na to, aby kvůli němu bylo nutné tvořit novou kost. Viníkem je podle nich prostá geometrie při zmenšování tváří lidských předků. Naše tváře jsou o 15 procent kratší než tváře neandertálců a brada je toho prý názorným důkazem.

  • Zdroj textu:

    University of Iowa, Journal of Anatomy

  • Zdroj fotografií: Tim Schoon, University of Iowa

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců je cesta k Marsu přes Venuši rychlejší a levnější než přímá cesta Země – Mars.

Vesmír

Terasy byly sice stavěny za pomocí primitivních nástrojů, ale zato s hlubokou znalostí vodní mechaniky.

Zajímavosti

Láska k Anně Boleynové vedla k Jindřichově rozluce s katolickou církví.

Historie

Test nového hydrogelu s 45kilogramovou zátěží.

Věda

Třicet metrů dlouhý a čtyři metry široký most přes řeku Neretvu rozkázal postavit Sulejman Nádherný roku 1557 na místě starého dřevěného mostu zavěšeného na řetězech. Jeho stavba trvala devět let a vůbec nebylo jisté, že se jeho smělý oblouk, stoupající nad vodou do výšky 24 metrů, po odstranění lešení neprolomí. Most na jedné z prvních fotografií z roku 1913 (kolorováno).

Zajímavosti

Němečtí úderníci dokázali využít těžké kulomety i jako ofenzivní zbraně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907