Proč máme bradu? Může za to zmenšování tváře během evoluce našeho druhu

Když si srovnáme lidskou lebku a lebku neandertálce, tak zjistíme, že lidské lebce v její dolní části něco dost výrazného přebývá. Máme něco, co nemají neandertálci, ani žádní jiní primáti. Je to nápadný výběžek dolní čelisti, kterému říkáme brada. Jsme vlastně jediný živočišný druh s bradou, i když i sloni mají něco podobného. Proč to tak je?

Kolem vzniku a významu lidské brady se točí dlouholeté vášnivé spory. V současné době mezi odborníky převládá názor, že brada má význam pro mechanické vlastnosti lebky a že slouží jako vyztužení čelisti při žvýkání nebo mluvení. Taky to prý může být výsledek pohlavního výběru, protože si nápadnou bradu oblíbily lidské samice.

Vědci z Univerzity v Iowě ale tvrdí, že vznik brady souvisí se změnami velikosti a tvaru lidské tváře, k nimž docházelo během lidské evoluce. Uskutečnili totiž biomechanické testy tváří a lebek téměř 40 dobrovolníků, podle nichž není lidské žvýkání či mluvení dost silné na to, aby kvůli němu bylo nutné tvořit novou kost. Viníkem je podle nich prostá geometrie při zmenšování tváří lidských předků. Naše tváře jsou o 15 procent kratší než tváře neandertálců a brada je toho prý názorným důkazem.