Kde je nyní na Saturnu léto a kde zima? Díky prstencům je odhalení ročního období daleko jednodušší
Dukes nebyl jedinou obětí kosatky Tilikum – během své kariéry v zábavním průmyslu usmrtilo zvíře tři lidi.
Jelikož je Saturnova osa otáčení se vůči jeho oběžné dráze kolem Slunce nakloněna, tak má Saturn roční období, podobně jako na Zemi, ale roční doby na Saturnu trvají přes sedm let. Saturn totiž kolem Slunce oběhne jednou za 29 let. Jaké roční období je na Saturnu nyní?
Saturnovy prstence, které obíhají kolem rovníku, jsou docela dobrou grafickou pomůckou pro určení ročního období. Prstence se budou až do roku 2016 stále více rozevírat, poté co v roce 2009 byly vidět téměř z boku. Planeta s prstenci má na večerní obloze dobrou polohu, která umožňuje vidět, jak na Saturnovu severní polokouli přichází léto a na jižní zima.
Tuto sekvenci snímků s odstupem asi jednoho roku pořídil Hubblův kosmický dalekohled a to počínaje rokem 1996 vlevo a konče rokem 2000 vpravo. I když Saturnovy prstence vypadají jako pevné, skládají se z kousků ledu a kamenů o velikosti od zrníček až po balvany jak stodola, které jednotlivě obíhají a celkem mají tloušťku méně než 50 metrů.
APOD NASA, Astro.cz
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
