Proč se mezi Marsem a Jupiterem nezrodila další planeta?

13.10.2014 - Michal Švanda


Reklama

Ještě v nedávné minulosti se někteří astronomové domnívali, že hlavní pás planetek je důsledkem rozpadu kamenné planety, která zde obíhala. Dostala i jméno – Phaethon. Tato hypotéza se však dnes považuje prakticky za vyloučenou, už kvůli úhrnné hmotnosti všech planetek v hlavním pásu – jedná se přibližně o 4 % hmotnosti Měsíce.

Podle současných představ tak hlavní pás planetek představuje spíše zbylý materiál, z něhož by se v počátcích Sluneční soustavy další planeta zformovala. Do tohoto procesu však zasáhl gravitační vliv Jupitera, který v protoplanetárním disku měnil svoji vzdálenost od Slunce – migroval. Zmíněný gravitační vliv byl pro tělíska v oblasti dnešního hlavního pásu planetek zhoubný a vytrvale narušoval veškeré tendence k akreci materiálu.

Astronomové dokonce identifikovali kandidáta, který měl nakročeno stát se regulérní planetou – planetku Vesta. Považuje se za poslední protoplanetu, a je tedy „poslední svého druhu“. Má diferencované nitro, přičemž železné jádro obklopuje několik vrstev, což Vestu zásadně odlišuje od ostatních planetek.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907