Proč se Velká rudá skvrna zmenšuje?

Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje obří hurikán neboli vzdušný vír, i když zmíněné přirovnání poněkud kulhá. Hurikány jsou totiž cyklóny, tedy oblasti tlakové níže, zatímco oblačné víry na Jupiteru tvoří typicky anticyklóny, tj. oblasti tlakové výše. 

Velká rudá skvrna dosahuje vpravdě gigantických rozměrů, jež odpovídají asi dvěma průměrům Země na délku a jednomu na šířku. Znali ji už první pozorovatelé s dalekohledem: její stáří tak dosahuje přinejmenším 300 let, přičemž se za poslední století zřejmě zmenšila zhruba na polovinu. Stejně jako pozemské hurikány i vírové struktury v atmosférách jiných planet se musejí neustále „živit“, jinak se rozpadnou. Hurikány na Zemi vznikají jako důsledek kondenzace vlhkého vzduchu nad teplou mořskou hladinou. Jakmile se dostanou mimo moře, přijdou o svůj zdroj a postupně se rozpadnou. 

Na Jupiteru nalezneme podobných útvarů nespočet, většina z nich ovšem nevydrží déle než pár týdnů. Rodí se v oblasti tzv. střižného proudění, tedy mezi pásy, které se pohybují v opačných směrech. První impuls přitom zřejmě vychází z Kelvinovy-Helmholtzovy nestability, a pokud se útvar vzdálí od místa svého vzniku, přijde obvykle o zdroj a postupně se rozpadne. Velká rudá skvrna nejspíš nepředstavuje v tomto ohledu výjimku, snad až na svou „trvanlivost“. Ani ta však zjevně není nekonečná: skvrna tudíž dost možná už postupně zmizí.