Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje dlouhotrvající anticyklonu, tedy obří vír, který se zformoval kolem oblasti vysokého tlaku. Podobných bouří najdeme v nestálé atmosféře planety desítky. Velká rudá skvrna je však výjimečná svou „trvanlivostí“ – víme o ní totiž již více než 400 let. Podrobná pozorování ovšem ukazují, že se postupně zmenšuje. Na konci 19. století se její příčný rozměr odhadoval na 41 000 km, při průletech Voyagerů v letech 1979 a 1980 už jen na 23 000 km a v roce 2014 již měřila v průměru méně než 16 500 km. Její tvar se současně mění z výrazného oválu na kruh.
Příčinu zmenšování se zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit, souvisí však zřejmě se změnou vnitřní dynamiky ve skvrně. Anticyklony této velikosti se musejí neustále „krmit“ – obvykle pohlcují menší víry v okolí. V případě Velké rudé skvrny však možná přestává být zmíněný mechanismus dostatečně efektivní. Může se tedy stát, že skvrna za méně než sto let zcela zmizí a Jupiter přijde o svoji dominantu. Nebo se naopak v jejím okolí objeví menší vír, Velká rudá skvrna jej pohltí a opět tak nabere na síle.
Tajemství vesmíru 4/2015
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)