Proč se Venuše a Uran neotáčejí jako ostatní planety?

13.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

Planety i planetky obíhající kolem Slunce vznikly ve velmi rané fázi procesem postupného nabalování: docházelo ke srážkám menších objektů, které se pak často spojovaly do větších. Počet a směr kolizí měl přitom vliv nejen na výslednou hmotnost a chemické složení tělesa, ale také na jeho pohybový stav. Drtivá většina srážek, při nichž vznikly planety Sluneční soustavy, probíhala ve smyslu (směru), pak smysl oběhu tělesa souhlasí se smyslem jeho rotace kolem vlastní osy, přičemž je tato rotační osa téměř kolmá k rovině oběhu.

V našem solárním systému najdeme jen dvě výjimky: Venuši a Uran. První zmíněná planeta se kolem vlastní osy otáčí déle, než trvá její oběh kolem Slunce, a ve výsledku tedy rotuje opačně. Rotační osa Uranu pak leží prakticky v jeho oběžné rovině, a planeta tak jakoby válí sudy. Vzhledem k tomu, že úhel rotační osy sevřený s rovinou oběhu přesahuje 90°, je i v případě Uranu smysl jeho rotace opačný k oběhu planety. Vědci se domnívají, že původ zmíněného stavu obou planet tkví v dávné katastrofické kolizi s jinými tělesy o srovnatelných hmotnostech, jež rotační osu Venuše i Uranu významně vychýlila. Podobné střety přitom nepředstavovaly v mladém protoplanetárním disku nic výjimečného – při jednom takovém vznikl například i náš Měsíc.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907