Proč vidíme stále stejný Měsíc? Otáčí se vůbec?

20.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

Při pohledu ze Země nastavuje Měsíc pozorovatelům stále stejnou polokouli. Teprve sovětská sonda Luna 3 nám v roce 1959 zprostředkovala první snímky jeho odvrácené strany. Přesto se náš souputník kolem své osy otáčí, ačkoliv to tak ze Země nevypadá. A důkazem je právě ona skutečnost, že z něj vidíme pouze jednu hemisféru.

Vezměte tužku a papír, nakreslete Zemi a kolem ní kružnici, která bude reprezentovat oběžnou dráhu Měsíce. Z papíru vystřihněte další kruh, představující náš přirozený satelit, a barevně na něm odlište jeho dvě poloviny. Budete-li pak s tímto Měsícem obíhat po kružnici kolem planety, dojdete k závěru, že ze Země nemůže být vidět jen jedna jeho polovina, aniž byste s diskem našeho souputníka otáčeli. Uskutečníte-li experiment poctivě, zjistíte, že diskem Měsíce musíte otočit právě jednou za jeho oběh. Říkáme, že má tzv. vázanou rotaci.

Vázaná rotace je přitom u těsných oběžných soustav běžná. Mezi tělesy působí tzv. slapy, jejichž vliv je nejmenší, když se poměr rotační a oběžné periody rovná právě jedné. Slapový vliv Země na Měsíc je větší, proto již za dobu existence našeho přirozeného satelitu jeho původně rychlejší rotaci zbrzdil do optimálního poměru. Slapové působení Měsíce pak rotaci naší planety stále ještě zpomaluje. Den se tedy prodlužuje o několik málo milisekund za století.

Nutno podotknout, že technicky vzato vidíme ze Země více než polovinu měsíčního povrchu. Jde přitom o důsledek oběhu Měsíce nikoliv po kružnici, ale po málo výstředné elipse. Náš souputník totiž „letí“ rychleji, nachází-li se v bodě nejbližším Zemi (v perigeu), a „nestíhá se dotáčet“, vidíme tedy kousek za jeho východní okraj; v nejvzdálenějším bodě (apogeu) je tomu naopak. Tento jev se nazývá librace v délce. Astronomové pak znají i librace v šířce, způsobené sklonem oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907