Proč vidíme stále stejný Měsíc? Otáčí se vůbec?

20.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

Při pohledu ze Země nastavuje Měsíc pozorovatelům stále stejnou polokouli. Teprve sovětská sonda Luna 3 nám v roce 1959 zprostředkovala první snímky jeho odvrácené strany. Přesto se náš souputník kolem své osy otáčí, ačkoliv to tak ze Země nevypadá. A důkazem je právě ona skutečnost, že z něj vidíme pouze jednu hemisféru.

Vezměte tužku a papír, nakreslete Zemi a kolem ní kružnici, která bude reprezentovat oběžnou dráhu Měsíce. Z papíru vystřihněte další kruh, představující náš přirozený satelit, a barevně na něm odlište jeho dvě poloviny. Budete-li pak s tímto Měsícem obíhat po kružnici kolem planety, dojdete k závěru, že ze Země nemůže být vidět jen jedna jeho polovina, aniž byste s diskem našeho souputníka otáčeli. Uskutečníte-li experiment poctivě, zjistíte, že diskem Měsíce musíte otočit právě jednou za jeho oběh. Říkáme, že má tzv. vázanou rotaci.

Vázaná rotace je přitom u těsných oběžných soustav běžná. Mezi tělesy působí tzv. slapy, jejichž vliv je nejmenší, když se poměr rotační a oběžné periody rovná právě jedné. Slapový vliv Země na Měsíc je větší, proto již za dobu existence našeho přirozeného satelitu jeho původně rychlejší rotaci zbrzdil do optimálního poměru. Slapové působení Měsíce pak rotaci naší planety stále ještě zpomaluje. Den se tedy prodlužuje o několik málo milisekund za století.

Nutno podotknout, že technicky vzato vidíme ze Země více než polovinu měsíčního povrchu. Jde přitom o důsledek oběhu Měsíce nikoliv po kružnici, ale po málo výstředné elipse. Náš souputník totiž „letí“ rychleji, nachází-li se v bodě nejbližším Zemi (v perigeu), a „nestíhá se dotáčet“, vidíme tedy kousek za jeho východní okraj; v nejvzdálenějším bodě (apogeu) je tomu naopak. Tento jev se nazývá librace v délce. Astronomové pak znají i librace v šířce, způsobené sklonem oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907