Reklama


Proč vidíme stále stejný Měsíc? Otáčí se vůbec?

20.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

Při pohledu ze Země nastavuje Měsíc pozorovatelům stále stejnou polokouli. Teprve sovětská sonda Luna 3 nám v roce 1959 zprostředkovala první snímky jeho odvrácené strany. Přesto se náš souputník kolem své osy otáčí, ačkoliv to tak ze Země nevypadá. A důkazem je právě ona skutečnost, že z něj vidíme pouze jednu hemisféru.

Vezměte tužku a papír, nakreslete Zemi a kolem ní kružnici, která bude reprezentovat oběžnou dráhu Měsíce. Z papíru vystřihněte další kruh, představující náš přirozený satelit, a barevně na něm odlište jeho dvě poloviny. Budete-li pak s tímto Měsícem obíhat po kružnici kolem planety, dojdete k závěru, že ze Země nemůže být vidět jen jedna jeho polovina, aniž byste s diskem našeho souputníka otáčeli. Uskutečníte-li experiment poctivě, zjistíte, že diskem Měsíce musíte otočit právě jednou za jeho oběh. Říkáme, že má tzv. vázanou rotaci.

Vázaná rotace je přitom u těsných oběžných soustav běžná. Mezi tělesy působí tzv. slapy, jejichž vliv je nejmenší, když se poměr rotační a oběžné periody rovná právě jedné. Slapový vliv Země na Měsíc je větší, proto již za dobu existence našeho přirozeného satelitu jeho původně rychlejší rotaci zbrzdil do optimálního poměru. Slapové působení Měsíce pak rotaci naší planety stále ještě zpomaluje. Den se tedy prodlužuje o několik málo milisekund za století.

Nutno podotknout, že technicky vzato vidíme ze Země více než polovinu měsíčního povrchu. Jde přitom o důsledek oběhu Měsíce nikoliv po kružnici, ale po málo výstředné elipse. Náš souputník totiž „letí“ rychleji, nachází-li se v bodě nejbližším Zemi (v perigeu), a „nestíhá se dotáčet“, vidíme tedy kousek za jeho východní okraj; v nejvzdálenějším bodě (apogeu) je tomu naopak. Tento jev se nazývá librace v délce. Astronomové pak znají i librace v šířce, způsobené sklonem oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na veřejnosti působil Hitler energicky, v soukromí polykal hrsti prášků a ruce měl rozpíchané od injekcí.

Zajímavosti

Seismické vlny na Slunci připomínají kruhové vlnky na vodní hladině.

Vesmír

Polyxena z Lobkovic ochraňuje ve svém domě místodržící Slavatu a Martinice

Historie

Orlí pár se za hlasitého křiku vznese vysoko do vzduchu a pak se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe… 

Příroda

Kosatka zblízka v Loro Parque

Věda

Královna Marie Antoinetta se pro mnohé stala symbolem nejen královské moci, ale také okázalosti, přepychu a marnivosti. Dcera Marie Terezie milovala plesy, večírky a bohatství. A přímo zbožňovala šperky.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907