Proč vidíme stále stejný Měsíc? Otáčí se vůbec?

20.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

Při pohledu ze Země nastavuje Měsíc pozorovatelům stále stejnou polokouli. Teprve sovětská sonda Luna 3 nám v roce 1959 zprostředkovala první snímky jeho odvrácené strany. Přesto se náš souputník kolem své osy otáčí, ačkoliv to tak ze Země nevypadá. A důkazem je právě ona skutečnost, že z něj vidíme pouze jednu hemisféru.

Vezměte tužku a papír, nakreslete Zemi a kolem ní kružnici, která bude reprezentovat oběžnou dráhu Měsíce. Z papíru vystřihněte další kruh, představující náš přirozený satelit, a barevně na něm odlište jeho dvě poloviny. Budete-li pak s tímto Měsícem obíhat po kružnici kolem planety, dojdete k závěru, že ze Země nemůže být vidět jen jedna jeho polovina, aniž byste s diskem našeho souputníka otáčeli. Uskutečníte-li experiment poctivě, zjistíte, že diskem Měsíce musíte otočit právě jednou za jeho oběh. Říkáme, že má tzv. vázanou rotaci.

Vázaná rotace je přitom u těsných oběžných soustav běžná. Mezi tělesy působí tzv. slapy, jejichž vliv je nejmenší, když se poměr rotační a oběžné periody rovná právě jedné. Slapový vliv Země na Měsíc je větší, proto již za dobu existence našeho přirozeného satelitu jeho původně rychlejší rotaci zbrzdil do optimálního poměru. Slapové působení Měsíce pak rotaci naší planety stále ještě zpomaluje. Den se tedy prodlužuje o několik málo milisekund za století.

Nutno podotknout, že technicky vzato vidíme ze Země více než polovinu měsíčního povrchu. Jde přitom o důsledek oběhu Měsíce nikoliv po kružnici, ale po málo výstředné elipse. Náš souputník totiž „letí“ rychleji, nachází-li se v bodě nejbližším Zemi (v perigeu), a „nestíhá se dotáčet“, vidíme tedy kousek za jeho východní okraj; v nejvzdálenějším bodě (apogeu) je tomu naopak. Tento jev se nazývá librace v délce. Astronomové pak znají i librace v šířce, způsobené sklonem oběžné dráhy Měsíce vůči zemskému rovníku.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sklad vzorků ledu výpravy v oblasti Little Dome C. (foto: PNRA/IPEVCC0)

Věda

O pouhou hodinu kratší spánek znamená menší ochotu pomoct druhým. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Všichni mravenci z jednoho hnízda spolupracují na dovršení společného úkolu. Jedinec je v tomto „superorganismu“ bezvýznamný. (foto: Shutterstock)

Příroda

Chycená Graselova parta na litografii Adolfa Friedricha Kunike. Zleva Jakub Fähding, Jan Jiří Grasel a Ignác Stangel. Fähding a Stangel byli popraveni na dvoře rossauerských kasáren ve Vídni v ten samý den jako Grasel.

Historie

Pohled do nitra mlhoviny Tarantule. (foto: ESA/Hubble, NASA, C. Murray, E. SabbiCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Venezuelský umělec a influencer Funky Matas. (foto: Profimedia)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907