Proslulý zámek Kronborg: Renesanční brána k Baltu

29.06.2015 - redakce 100+1

Zámek Kronborg, stojící na dánském ostrově Sjælland, proslul jako přepychová stavba a silná pevnost. Světoznámým se stal, když do jeho stěn věhlasný William Shakespeare zasadil děj svého slavného dramatu Hamlet


Reklama

Proslulý zámek Kronborg, který v 16. a 18. století sehrál klíčovou roli v dějinách severní Evropy, se tyčí na strategicky významném místě mezi vodami Dánska a Švédska. Jeho základy byly položeny již v roce 1420 a později jej opevnili a přebudovali podle renesančního vzoru. Stal se zdrojem obrovských zisků: v letech 1429–1857 tu Koruna dánská vybrala mýto za průjezd téměř od 1,8 milionu lodí na hlavní trase mezi Baltským a Severním mořem.

Od hradu k zámku

Zámek se nachází severně od 45tisícového města Helsingøru, na místě zvaném Öresund, jež představuje úzký vodní úsek mezi Dánskem a Švédskem a je branou k Baltskému moři. Základy sídla, původního hradu Krogen, položil v roce 1420 dánský panovník Erik VII. Pomořanský a stavba pak sloužila k výběru cla od lodí, které chtěly proplout úžinou Öresund. V roce 1574 nechal král Frederik II. Dánský zámek přestavět v holandském renesančním stylu a posílil i jeho opevnění.

Když roku 1629 postihl komplex ničivý požár, s výjimkou zámecké kaple jej srovnal se zemí. Krátce nato jej však panovník Kristián IV. nechal vybudovat znova podle původního plánu. Nejstarší pozůstatky zámku se nacházejí ve vyřezávané a zlacené kapli a tvoří je původní oltář, galerie a lavice s jemnými řezbami. Od konce 18. až do začátku 20. století sloužil Kronborg také jako vojenská kasárna.

Rodiště Hamleta

Samotný renesanční zámek tvoří čtyři křídla, obklopující prostorné nádvoří. Stavba se pyšní světlými pískovcovými fasádami s horizontálními pruhy. Její stěny zdobí množství věží a věžiček a v celé budově najdete spoustu pískovcových ornamentů s neotřelými vzory.

Jednu z nejkrásnějších místností představuje Velký sál, který patří také k největším svého druhu v severní Evropě. V místních kasematech se navíc ukrývá národní poklad – socha spícího Holgera Dána. Podle legendy se probudí, až bude zemi nejhůř.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907