První chovatelé: Neandertálci lovili a chovali holuby již před 67 tisíci lety

14.09.2014 - Martin Reichman

Neandertálci nebyli neohrabaní a hloupí, dokázali lovit ptáky a pravděpodobně je i chovali. Potvrzuje to výzkum vědců v neandertálské jeskyni na Gibraltaru


Reklama

Až donedávna byl chov a lov ptáků považován za chování spojované výhradně s Homo sapiens sapiens, tedy člověkem rozumným. Někteří antropologové jej dokonce považují za jeden z určujících rysů vývoje moderního člověka. Neandertálci byli považováni za příliš neohrabané, aby byli schopni lovit ptáky. Nové výzkumy ale tyto teorie přinejmenším zpochybňují.

Skupina vědců z Gibraltarského muzea, která se zabývala studiem chování neandertálských předků obývajících Grohamovu jeskyni na Gibraltaru objevila, že neandertálci nejen že lovili předchůdce dnešních holubů, ale pokoušeli se je i chovat.

Divoká forma holuba domácího – holub skalní, obýval římsy Grohamovy jeskyně již před více než 67 tisíci lety, odpovídají tomu alespoň nálezy zkamenělých kostí tohoto ptáka. Během zkoumání více než 1 700 těchto kostí vědci objevili stopy po ohni, lidských zubech a primitivních nástrojích. Část z kostí také nesla dvojí zbarvení, které je podle vědců typické pro úpravu na ohni.

Jakým způsobem neandertálci ptáky lovili, jasné není. Ví se, že například kozorohy dokázali neandertálci lovit na skalních římsách, je tedy možné, že podobnou techniku dokázali uplatnit i u holubů. Vědci předpokládají, že neandertálci uměli používat nástrahy a klece a pro lov používali sítě vyrobené z trávy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    nature.com

  • Zdroj fotografií: Natural History Museum

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907