První čínské kroky k Měsíci: Minulost a budoucnost sond Čchang-e

24.02.2014 - Tomáš Přibyl

Lidstvo úspěšně přistálo na Měsíci po 37 letech. Jenže tentokrát to nebyli ani Američané, ani Rusové, ale Číňané. Jejich kosmický program se rok od roku vylepšuje a zrychluje


Reklama

Svůj první automat Čchang-e 1 poslala nejlidnatější země světa k Měsíci v říjnu 2007. Z technického hlediska se nejednalo o žádnou revoluci, protože zařízení vzniklo na kostře osvědčených telekomunikačních družic DFH-3 (Tung-fang Chung, Východ je rudý).

Na druhou stranu to ovšem neznamená, že šlo pouze o nějaký vylepšený spojový satelit – lunární výprava má přece jen svá specifika, od vyšších dávek radiace přes jiný režim orientace až po delší doby strávené ve stínu (a tudíž bez energie ze slunečních baterií). Stejně tak je komunikace s automatem u Měsíce výrazně složitější než na oběžné dráze Země. Nicméně Čchang-e 1 pracovala bez problémů a umožnila mimo jiné vytvořit první trojrozměrné mapy našeho souputníka. V březnu 2009 pak byla zničena řízeným nárazem do lunárního povrchu.

Setkání s planetkou

Čchang-e 2 představovala identickou kopii prvního automatu a byla v záloze pro případ nezdaru; později se dočkala modernizace a odstartovala v říjnu 2010. Měsíc však zkoumala jen krátce: už v červnu 2011 jeho dráhu opustila a vydala se nejprve do oblasti bodu L2, kam dorazila za 77 dní. V dubnu 2012 pak pokračovala po heliocentrické dráze, až v prosinci 2012 proletěla ve vzdálenosti 3,2 km (!) od planetky Toutatis.

Jak se později ukázalo, rekordní přiblížení zavinila navigační chyba – řídicí středisko plánovalo průlet ve vzdálenosti 15 km. To ovšem nic nemění na úspěchu sondy, která pracuje dodnes. Čínští odborníci na ní testují komunikaci na velké vzdálenosti (koncem roku 2013 se nacházela asi 60 milionů kilometrů od Země a stále fungovala), což jim umožňuje získat zkušenosti pro budoucí výpravy.

Přistání na Měsíci

Sonda Čchang-e 3, která sebou na Měsíc přivezla i robotické vozítko Jutu, je zatím posledním příspěvkem Číny do měsíčního programu. Sonda přistála na Měsíci v prosinci 2013 a rover Jutu přežil dvě lunární noci. Po té druhé už však nebyl v plné kondici a jeho mise tak víceméně skončila.To ale není neúspěch, naopak, Čína přistála na Měsíci na první dobrou a Jutu navíc tvoří jen jeden experiment z celé mise Čchang-e 3. Mateřská sonda se zdá být v pořádku, takže by jí nic nemělo bránit v realizaci plánovaného dvanáctiměsíčního programu.

Kromě toho zůstává na Zemi nachystaná sonda Čchang-e 4: identický exemplář současné mise včetně dalšího vozítka. A Čína ji tak jako tak plánuje poslat na Měsíc už v roce 2015, samozřejmě patřičně modernizovanou na základě současných zkušeností a zřejmě i s obměněným přístrojovým vybavením. V roce 2017 by pak měla odstartovat Čchang-e 5, která na lunárním povrchu odebere zhruba 2 kg horniny a dopraví je zpět do pozemních laboratoří. O dva roky později vzlétne ještě Čchang-e 6 s identickým úkolem. A někdy po roce 2020 třeba na Měsíci vztyčí vlajku i čínští kosmonauti.

Celý článek najdete v časopise Tajemství vesmíru 3/2013, které vyšlo 7. března (2014)

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2014

  • Zdroj fotografií: Beijing Institute of Spacecraft System Engineering

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Upír obecný (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Věda

Základna nově nalezeného korálového útesu je široká 1,5 kilometru a jeho vrchol se v nejvyšších bodech nachází 40 metrů pod hladinou moře.

Zajímavosti
Reklama

Příslušníci 101. výsadkové divize během operace Anaconda v březnu 2002.

Válka

Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.

Historie

Sir John Julius Angerstein na portrétu Thomase Lawrence z roku 1790.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907