První muž na Měsíci: Proč ve výběru NASA nakonec zvítězil Armstrong?

05.07.2014 - Tomáš Přibyl

„Kdyby byl Gus Grissom naživu, nejmenoval by se první člověk na Měsíci Armstrong, ale Grissom.“ Tvrdí to ve svých pamětech Donald Slayton


Reklama

Gus Grissom byl blízkým přítelem Donalda Slaytona, který jako starý voják velmi ctil hierarchii a chtěl, aby se při „měsíční premiéře“ prošel po lunárním povrchu někdo z prvního oddílu amerických astronautů. Sám Slayton byl také jeho členem, ale od roku 1961 byl z lékařských důvodů „uzemněn“ (do vesmíru se nakonec podíval v roce 1975 jako člen mezinárodní výpravy Apollo-Sojuz).

Rovněž toužil poslat s pionýrskou misí na Měsíc Alana Sheparda, prvního Američana, který se proletěl raketou, avšak i ten byl z lékařských důvodů diskvalifikován. Později se mu však podařilo projít přes všechny komise a získal post velitele Apolla 14. Slayton jej dokonce prosazoval už na pozici velitele Apolla 13, ale tato nominace byla z vyšších míst vetována, protože Shepard byl po téměř deseti letech mimo letový stav a neměl dost času se kvalitně připravit.

Nedočkaví kandidáti

John Glenn – další americká legenda – byl také mimo hru, protože již v roce 1964 od NASA odešel. Podobně na tom byl druhý Američan ve vesmíru Malcolm Carpenter, který upadl v nemilost vyšších míst po svém letu v lodi Mercury Aurora 7, kdy mu byla vyčítána nedisciplinovanost.

Pak tu byl Gordon Cooper, veterán z posledního a nejdelšího letu v rámci programu Mercury Faith 7 a následně z letu Gemini 5. S vidinou cesty na Měsíc se uvolil přijmout nevděčnou nominaci do záložní posádky Gemini 12. Šlo však o poslední let, takže bylo jasné, že astronauti ze zálohy zůstanou nevyužiti. Po dlouhém přešlapování na místě si Cooper představoval jmenování do některé hlavní posádky v programu Apollo, ale dočkal se opět jen místa v záložní posádce čísla deset. A když mu poté bylo nabídnuto místo velitele záložní posádky Apolla 13 (třetí místo náhradníka v řadě!), raději z NASA odešel.

Ještě tu byl Walter Schirra, jediný astronaut, který letěl na všech třech amerických plavidlech v 60. letech (Mercury, Gemini, Apollo). Ten však chtěl program opustit již po svém letu v lodi Gemini, ale nakonec se nechal přemluvit, aby ještě pomohl odzkoušet Apollo. Poté však definitivně skončil. Ostatně, jeho arogantní chování při misi Apollo 7 jakoukoliv další nominaci vylučovalo.

Z původní sedmičky amerických astronautů tak Slaytonovi zbýval právě jen Gus Grissom. Navíc pro něj hovořila i další fakta: měl za sebou suborbitální let v lodi Mercury, premiérovou zkoušku Gemini a chystal se velet první misi v rámci programu Apollo. To všechno měly být zkušenosti, které by při prvním přistání na Měsíci zúročil.

Hledání muže číslo jedna

Grissom však v lednu 1967 uhořel na palubě Apolla 1. Slayton celý rok 1968 počítal s tím, že jeho místo zaujme Charles Conrad – dvojnásobný veterán z programu Gemini. Ten totiž velel záložní posádce Apolla 8, která se měla stát hlavní posádkou Apolla 11. Conrad byl přitom ve hře o posádku Apolla 11 i Apolla 12, neboť došlo k prohození dvou misí: Apolla 8 a Apolla 9. Jelikož se zdržela výroba lunárního modulu, nebyl připraven pro Apollo 8. Jeho původně nominovaná posádka i s náhradníky (právě ta Conradova) byla proto přesunuta na Apollo 9, aby nebyly ztraceny dva cenné roky výcviku. A Apollo 8 bylo narychlo přeorganizováno z prostého testu lodi Apollo na legendární let k Měsíci s deseti oblety.

V té době změnil Slayton svůj názor na to, kdo by se mohl jako první projít po Měsíci. Kandidátem číslo jedna se stal velitel posádky Apollo 8 Frank Borman. Důvod? Při svém letu i přípravě si vedl výtečně a Slayton navíc vycházel z logiky, že posádka Apolla 8 má za sebou maximum zkušeností ze své mise (letěla na Saturnu 5, pracovala na oběžné dráze kolem Měsíce). Proto Slayton Bormanovi bezprostředně po letu Apolla 8 nabídl historickou možnost: letět do vesmíru znovu, a to jako velitel Apolla 11. Dokonce si mohl vybrat, zda s sebou chce kolegy z Apolla 8, či někoho jiného. Borman ale tuto nabídku odmítl s tím, že si chce po letech tvrdého výcviku (kromě Apolla 8 letěl i na Gemini 7) odpočinout, věnovat se rodině a že by přípravu na další náročnou misi během tak krátké doby nemusel stoprocentně zvládnout.

Posádka bez „zelenáče“

Slayton se po Bormanově odmítnutí rozhodl do posádky Apolla 11 oficiálně potvrdit záložní tým z Apolla 8. Ovšem s malou změnou: v záloze Apolla 8 byla trojice Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Fred Haise, přičemž nováček Haise měl být pilotem lunárního modulu a zkušený Aldrin by zůstal v mateřské lodi na oběžné dráze Měsíce.

Ctitel starých pořádků a hierarchie Slayton ovšem Haiseho nahradil Michaelem Collinsem, který byl původně v hlavní posádce Apolla 8. Slayton považoval za svoji povinnost dát služebně staršímu Collinsovi, který přišel o místo v kosmické lodi, přednost před „zelenáčem“ Haisem. To mělo ještě jeden důsledek: Aldrin uvolnil místo pilota mateřské lodi Collinsovi a stal se pilotem lunárního modulu. Kdyby posádka zůstala v původním složení (s Haisem), je naprosto jisté, že Aldrin by se druhým mužem na Měsíci nestal.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 1/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907