První polovina června: Vesmírná "prasátka" vám ukáží satelity i ISS

Červen kvalitním astronomickým pozorováním příliš nepřeje. Noci jsou extrémně krátké a světlé, neboť Slunce neklesá dost hluboko pod obzor – tedy alespoň v našich zeměpisných šířkách.

Světlé noci, respektive poloha Slunce nepříliš nízko pod horizontem, ale vytvářejí vhodné podmínky k pozorování umělých družic. Sluneční paprsky je totiž stále osvětlují i v okamžiku, kdy na zemském povrchu panuje tma. Proto jich v červnu můžeme vidět nejvíc.

ISS a satelity Iridium

Mezi nejatraktivnější a také nejsnáze pozorovatelné družice patří Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a telekomunikační satelity Iridium. ISS vypadá jako velmi nápadný světlý bod, který se pohybuje od západu na východ; krouží ve výšce kolem 400 km a Zemi oběhne jednou za 90 minut. Pokud vám přelétá nad hlavou, představuje po Slunci, Měsíci a Venuši nejjasnější objekt na nebi!

Stejně nápadné mohou být i družice Iridium. Ve výšce necelých 800 km jich obíhá více než šest desítek. Disponují přitom rozměrnými a především velmi lesklými anténami, jež účinně odrážejí sluneční světlo – při vhodném natočení satelitu tak házejí na zemský povrch světelná „prasátka“. Pro pozorovatele se taková družice během 10–20 sekund enormně zjasní a po chvíli zase pohasne.

Číháme na satelit

Časy přeletů celé řady družic včetně ISS a Iridií si pro konkrétní místo zemského povrchu můžete nechat spočítat na webové stránce www.heavens-above.com. Stačí zadat svou zeměpisnou polohu a systém vám vygeneruje přehled nápadných zjasnění Iridií či přeletů ISS na několik následujících dní (pokud jsou v daném období pozorovatelné). Součástí přehledu je i doba trvání přeletu, směr pohybu družice a její jasnost na nebi. Podobné předpovědi lze získat také prostřednictvím různých aplikací pro chytré mobilní telefony. 

Hvězdy a souhvězdí

Po západu Slunce naleznete nad jižním obzorem souhvězdí Panny. O něco výše nad horizontem spatříte souhvězdí Vlasů Bereniky a Pastýře. S postupující nocí Pannu vystřídají souhvězdí Vah, Štíra a Hadonoše. Nad jihozápadem a západem lze v první polovině noci pozorovat souhvězdí Hydry, Lva, Raka a Blíženců.

Východy a západy Slunce

V první polovině června se Slunce nachází ve znamení Blíženců.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety

Merkur je nepozorovatelný.

Venuše je viditelná večer nad západem v souhvězdí Lva.

Mars je nepozorovatelný.

Jupiter je viditelný večer nad západem na pomezí souhvězdí Raka a Lva.

Saturn je viditelný po celou noc v souhvězdí Vah.

Uran je viditelný ráno nad východem v souhvězdí Ryb.

Neptun je viditelný ve druhé polovině noci v souhvězdí Vodnáře.

Úkazy na nebi

1. června – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze

6. června – Venuše v největší východní elongaci (45° od Slunce)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno