Psouni ze Severní Ameriky: Syslové, kteří umí štěkat jako psi

15.11.2021 - Marek Telička

Činorodá zvířátka patřící do rodu psounů nápadně připomínají nám dobře známé sysly. Svá někdy až neuvěřitelně rozsáhlá „města“ tito tvorové pozorně stráží a v případě nebezpečí se ozývají charakteristickým štěkotem

<p>Mladí psouni tráví prvních šest týdnů výhradně pod zemí, ve věku pěti měsíců dospívají.</p>

Mladí psouni tráví prvních šest týdnů výhradně pod zemí, ve věku pěti měsíců dospívají.


Reklama

Psouni žijí v podzemních norách – rozsáhlých systémech tunelů a komor, jejichž přítomnost pod zemí lze snadno detekovat podle četných hromádek hlíny na povrchu. V norách jsou prostory využívané výhradně jako „dětské pokoje“, ložnice nebo i toalety. V blízkosti otvorů vedoucích nad zem psouni dokonce budují naslouchací posty, kde mohou v bezpečí sledovat pohyb predátorů ohrožujících okolí příbytku.

Nory jsou 5–10 metrů dlouhé a sahají 2–3 metry pod zem. Vstupní otvory mívají většinou průměr 10–30 cm a jeden psouní „byt“ jich může mít až šest. Psouni věnují jejich budování i přestavování spoustu času a z jejich práce těží i jiná zvířata. V norách totiž žijí třeba hadi, sovy králičí (Speotyto cunicularia) nebo vzácně i tchoř černonohý (Mustela nigripes), pro nějž jsou ovšem psouni vítanou kořistí.

Největší město psounů

Rodinná společenství psounů, která jsou tvořena samcem, několika samičkami a jejich potomky, obývají jeden systém nor, dělí se o jídlo, vzájemně se čistí a společně odhánějí jiné psouny. Mláďata jsou velmi hravá a často jsou k vidění, jak dovádějí kolem nory. Členové jedné rodiny se neomylně poznají a při návratu se dokonce vítají způsobem, který může vzdáleně připomínat lidský polibek.

Zřejmě nejznámější psouni prérioví (Cynomys ludovicianus) žijí ve větších společenstvích, jimž zoologové říkají města. Žít v nich může několik stovek zvířat, přičemž taková kolonie obvykle nezabírá prostor větší než jeden kilometr čtvereční. Největší zaznamenané „město“ psounů prériových v americkém státě Texas ovšem mělo rozlohu 64 000 km² a žilo v něm kolem 400 milionů jedinců!

Hlídači a zimní spáči

Všechny druhy psounů jsou denní živočichové, kteří během dne vyrážejí za potravou do okolí svých nor. Krmí se travou, kořínky i semínky a při tom komunikují dobře slyšitelnými signály. Při varovném zvuku, který zazní, jakmile se na obzoru objeví kojot, jezevec nebo jiný predátor, se obyvatelé psouního města okamžitě rozeběhnou ke vchodům do podzemí. A v úkrytu zůstanou až do okamžiku, kdy se vzduchem rozlehne další smluvený signál, který znamená, že je „čistý vzduch“.

TIP: Velký spáč sysel obecný: Jediná „zemní veverka“ v Česku

Všechny druhy psounů tráví chladné období v určité formě zimního spánku. Zatímco ale například psouni běloocasí, kteří žijí ve vyšších nadmořských výškách, hibernují až půl roku, psouni prérioví se i v zimě objevují za teplých dní venku a hledají na chudých zimních prériích něco k snědku.

Pětice prériových psů

Rod psounů (Cynomys) obsahuje pět druhů, které všechny žijí na travnatých pláních Severní Ameriky. Konkrétně jsou to:

  • psoun Gunnisonův (Cynomys gunnisoni)
  • psoun běloocasý (Cynomys leucurus)
  • psoun prériový (Cynomys ludovicianus)
  • psoun mexický (také p. Merriamův, Cynomys mexicanus)
  • psoun Allenův (Cynomys parvidens)

Ačkoli žijí na zemi i pod ní, patří podobně jako sysli, svišťové nebo čipmankové do čeledi veverkovitých (Sciuridae). V angličtině se psounům říká „prairie dogs“, což doslova znamená „prérioví psi“. Navzdory nepřehlédnutelnému vzhledovému i velikostnímu rozdílu v porovnání se psy jim toto pojmenování zůstalo, protože varovné volání psounů nápadně připomíná psí štěkot.

Co o psounech možná ještě nevíte

  • Měří 30 až 38 cm, ocas přidává dalších 8–10 cm; dosahují hmotnosti 1 až 2 kg.
  • Tito býložraví savci se ve volné přírodě dožívají věku tří až čtyř let.
  • V psouních norách je během léta udržována teplota 15–25 °C, v zimě 5–10 °C.
  • Nory jsou stavitelsky propracované, vodní srážky spolehlivě odvádí do spodních vod, což zabraňuje erozi.
  • Mladí psouni tráví prvních šest týdnů výhradně pod zemí, ve věku pěti měsíců dospívají.
  • Podle některých biologů sahá spolupráce mezi psouny tak daleko, že samice krmí a starají se i o mláďata svých kolegyň.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907