Psychedelická perleťová oblaka nad severním Norskem

22.12.2015 - Martin Reichman


Reklama

Zima v oblasti polárního kruhu je mimořádně krutá. Po mnoho měsíců se Slunce vůbec nevyhoupne nad obzor a teploty padají pod 70 stupňů pod nulou. Tento mrazivý svět je ale také kulisami pro úžasné přírodní fenomény. Tím nejznámějším jsou samozřejmě polární záře, mezi ty méně obvyklé patří zvláštní druh oblačnosti, označovaný jako Polar Stratospheric Clouds (PSC).

Polární stratosférické mraky, někdy zvané též perleťová oblaka, se objevují ve stratosféře v polárních oblastech při mimořádně chladných teplotních podmínkách pod −78 °C. Hrají důležitou roli v procesu vzniku ozónových děr, jelikož některé chemické procesy, které se podílí na destrukci ozónu, probíhají pouze na povrchu těchto mraků. Zatímco teploty vzduchu v troposféře dlouhodobě rostou, ve stratosféře (oblasti atmosféry Země ve výšce 10 až 50 kilometrů) klesají. Tento jev je způsoben zvětšováním intenzity skleníkového efektu a v důsledku usnadňuje narušování ozónové vrstvy.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Truls Melbye Tiller | Twitter

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907