Co je na pyramidách tak přitažlivého, že je budovaly téměř všechny velké civilizace starověkého světa? Jejich špičky se vypínají v Andách, na vrchovině Mexika, v Číně, pláních Súdánu a samozřejmě Egyptě. Co přesně nutí stavitele udržovat stále ten samý tvar a replikovat ho dokola?
Je to stabilita. Pyramidy byly budované buď k poctě bohům, nebo jako hrobky pro nejvýznamnější vládce a jejich cestu do podsvětí. Byla to cesta bez návratu a v některých kulturách dokonce uváděla vládce mezi panteon bohů. Jejich hrobky musely být stejně neměnné jako božský svět a vydržet do konce hmotného vesmíru. A věčnému trvání se asi žádný jiný tvar nehodí lépe. Díky pevné a široké základně odolá pyramida jakémukoli pokusu přírody o zničení. Deště a písečné bouře ji obrousí a erodují, ale nepokoří. A jasně vyhlazené stěny říkají, že nejde o žádný přirozený kopec, ale lidské dílo, které stálo obrovské množství námahy. A to je jediné platidlo, které se na cestě k bohům počítá.
ZajímavostiZe 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)
VálkaSověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František Dostál, CC BY-SA 4.0)
VědaPři užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)
