Reklama


Ráj kamenných soutěsek: Roklinami Slovenského ráje

24.11.2018 - Martin Janoška

Kdo ve Slovenském ráji ještě nebyl, určitě se má nač těšit. I lidé, kteří tudy už vícekrát prošli, mají potřebu znovu se vracet. Přitažlivost tohoto fenoménu karpatské přírody zkrátka působí silně a vytrvale

<p>Malý vodopád v roklině Malý Kyseľ</p>

Malý vodopád v roklině Malý Kyseľ


Reklama

Vstupní bránou Národního parku Slovenský ráj bývá pro drtivou většinu návštěvníků rekreační lokalita Podlesok. Je tady veliké parkoviště a několik restaurací, připravených na silný nápor lidí. Nechybí ani suvenýry, zmrzlina, hranolky a další nezbytnosti, bez kterých by současný turistický průmysl zřejmě nemohl existovat. V letní sezóně tady bývá rušno nejenom, když je hezky, ale i za nepříliš příznivého klimatu. To se sem totiž hrnou turisté z blízkých Tater, které z hřebenů vyhnalo špatné počasí. Pouze několikadenní silný déšť, po němž se úzké rokliny stávají na mnoha místech neprůchodnými, nápor návštěvníků přibrzdí.

Koloběh přes Kláštorisko

Zástupy návštěvníků, které chrlí přijíždějící auta a autobusy, se na Podlesku dělí do dvou zhruba stejně mocných proudů. Zdatnější a troufalejší míří do soutěsky Suchá Belá, jejíž ústí se nachází hned za rekreačními objekty. Tato roklina patří k nejhezčím a nejdivočejším na území parku a beze zbytku naplňuje představy většiny návštěvníků o zdejších přírodních krásách. Nabízí samozřejmě i módní adrenalin v podobě mnoha žebříků a kluzkých stupaček. Kdo touto soutěskou bez úhony projde, bývá Slovenským rájem nejenom uspokojen, ale i nadšen. 

Druhý proud míří z Podlesku do Prielomu Hornádu – překrásného údolí, jímž si řeka prořezává 12 kilometrů dlouhou cestu napříč severní částí Slovenského ráje. Turistickou lahůdkou této zajímavé soutěsky jsou visuté železné rošty s řetězy vysoko ve skalách nad řekou.

Zhruba v polovině Prielomu Hornádu odbočuje krátká, ale strmá cesta Kláštorskou roklinou přes žebříky a vodopády na Kláštorisko, kde se oba návštěvnické proudy z Podlesku opět střetávají. Ti, kteří šli nahoru Suchou Belou, míří nyní opačným směrem do Prielomu Hornádu a zpět k autu, ti druzí naopak. V sestupech je však žádoucí vyhýbat se roklinám se žebříky, neboť jejich průchod je z bezpečnostních důvodů povolen pouze jednosměrně, a to nahoru. Hustá síť značených cest tuto nutnost samozřejmě zohledňuje a nabízí různé sestupové varianty.

Stále zapovězený Kyseľ

Kláštorisko, pojmenované podle zříceniny středověkého kláštera, nabízí kromě odpočinku a občerstvení také lákavou obměnu výše popsané trasy. Kvůli jednosměrnému provozu lze ve Slovenském ráji za jeden den obvykle zvládnout jen jednu rokli se žebříky, zde se však výjimečně nabízejí dvě. Ani ne půlhodinový sestup po modré značce míří z Kláštoriska do rokliny Kyseľ, která se honosí superlativy jako nejkrásnější, nejdivočejší nebo nejmohutnější. Její největší krásy jsou před očima veřejnosti bohužel skryty, a to už od roku 1976, kdy dolní část soutěsky zachvátil ničivý požár. Z dočasného opatření se stal již 40 let trvající zákaz vstupu.

Před několika lety se v médiích objevily informace o možném znovuotevření zapovězené rokliny. V tom směru se zasazovali zejména představitelé obce Spišské Tomášovce, kteří chtěli povzbudit turistický ruch v údajně skomírající rekreační lokalitě Čingov. Správa národního parku ovšem nápor ustála a teď je znovu ticho po pěšině. Oficiální zprávy konstatují, že uzavřená část doliny se z požáru dosud nevzpamatovala, zabydleli se v ní chránění (avšak nepůvodní alpští) kamzíci a dno rokliny zasypaly sesuvy a zatarasily napadané kmeny stromů. Při pohledu z Kláštoriska na požárem zasaženou soutěsku je však vidět souvislá zeleň a trvající zapovězenost vzbuzuje četné otazníky. Zvláště pak, když se objevily i zprávy, že Kyseľ by mohl být otevřen výměnou za uzavření jiné soutěsky.

Malý Kyseľ, velké zážitky

Alespoň částečné nahlédnutí do nepřístupné dolní části rokliny Kyseľ nabízí vyhlídkový můstek nad horní hranou Obrovského vodopádu, přes který vede tzv. náhradní trasa. Krátké okružní putování impozantní skalní soutěskou dává tušit, že Kyseľ byl opravdu jedinečný. Obrovský vodopád, který představoval nejtěžší oříšek při průchodu roklí, se dlouhou dobu obcházel bokem. Fixními pomůckami a žebříky byl zpřístupněn teprve krátce před osudovým požárem a turisté si ho tedy moc neužili. Zbytky železných roštů jsou z vyhlídkového můstku nad závratnou hloubkou vodopádového kuloáru dodnes patrné.

Zhruba uprostřed své délky se Kyseľ větví do tří dalších menších roklí, které nesou názvy Vyšný, Velký a Malý Kyseľ. Zatímco první je nepřístupná, přes druhou a třetí vedou turistické značky. Při rozhodování, jestli k dalšímu putování zvolit soutěsku s přívlastkem Velký či Malý, vítězí u většiny lidí podvědomě první varianta. V tomto případě je to ovšem chyba, protože Malý Kyseľ skýtá mnohem poutavější scenérie než Velký, byť na menším prostoru. Jsou v něm sice jenom dva vodopády, ale ty opravdu stojí zato. První je třístupňový a navzdory sedmimetrové výšce se ne zrovna trefně jmenuje Malý. Nad ním následuje velmi úzká soutěska s kolmými až převislými stěnami, kaskádami a kluzkými dřevěnými lávkami. V téměř pravoúhlém zalomení této „tiesňavy“ se ukrývá jeden z nejhezčích vodopádů celého Slovenského ráje, jenž připomíná scenérii jakoby odněkud z exotických tropů. Zásluhu na tom mají převislé trsy mechu budící dojem bujné vegetace deštného pralesa. Tento osmimetrový Mechový vodopád si člověk na rozdíl od desítek jiných ve Slovenském ráji opravdu zapamatuje.

Mimo hlavní proud

Na území Slovenského ráje se nachází řada dalších roklin. Poněkud méně známé jsou například Piecky s Velkým vodopádem, který se zdolává velmi vzdušným pětadvacetimetrovým žebříkem. Ještě větší adrenalin vyvolávají žebříky v Sokolí dolině, kde můžete vidět nejvyšší Závojový vodopád, jehož tři stupně měří dohromady 65 metrů. K dalším zpřístupněným soutěskám patří Velký Sokol a Zejmarská roklina s hezkými Nálepkovými vodopády.

TIP:  Kouřové hory Karpat: První slovenská soukromá rezervace

Zcela jiný charakter získávají rokliny Slovenského ráje v zimě, kdy zapadají sněhem a vytvoří se v nich mohutné ledopády. Ty v každém případě stojí za vidění, ale určitě nebudete litovat ani opakovaného letního návratu do roklin Slovenského ráje.

Kdy do soutěsek

Rokliny Slovenského ráje jsou vystaveny silnému náporu návštěvníků, což mívá mnohdy za následek nutnost putovat ve štrůdlu lidí, čekat na žebřících a poslouchat halekání a pokřikování. Pokud je to možné, určitě vyrazte na túru buď brzy ráno, nebo až odpoledne, kdy hlavní proudy návštěvníků odezní. Ocení to nejenom milovníci klidu, ale rovněž fotografové.


30 let NP Slovenský ráj

Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988 na rozloze 197,6 km². Je to zalesněná krasová plošina rozčleněná na okrajích soutěskami a provrtaná četnými jeskyněmi, z nichž nejproslulejší je Dobšinská ledová jeskyně. Typickým fenoménem oblasti jsou teplotní inverze způsobené vysokou členitostí reliéfu. Flóra a fauna je proto zastoupena druhy teplomilnými i chladnomilnými. Druhově nejhojnější jsou zde bezobratlí, zejména pak motýli (až 2 000 druhů). 

Převážně bukové lesy pokrývají více než 90 % rozlohy parku, pro strmé svahy jsou typické porosty borovic. Podzemní krasové odvodňování podmiňuje na náhorních planinách absenci vodních toků, prameny potoků v soutěskách mají obvykle charakter vydatných krasových vyvěraček. Za déletrvajícího období beze srážek zdejší půda rychle vysychá a zejména v borovicových porostech hrozí požáry. Ten nejznámější v roce 1976 nebyl na území parku ojedinělý.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Martin Janoška, Honza Groh

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907