Rakety, co změnily svět (1): Goddardova raketa, první s kapalinovým pohonem

22.05.2014 - Tomáš Přibyl

Ačkoliv existuje mnoho futuristických projektů pro výzkum vesmíru, přesto jsme v oblasti kosmických letů odkázáni na staré dobré rakety. Jednou z takových, která ovlivnila raketovou techniku, je Goddardova raketa


Reklama

Dnes je po něm pojmenováno jedno z nejdůležitějších výzkumných středisek NASA, ale nebylo tomu tak vždy: svého času se mu všichni vysmívali a jen málokdo mu věřil. Řeč je o Robertu Goddardovi (1882–1945), který v březnu roku 1926 sestrojil první kapalinovou raketu na světě. Kromě toho dokázal zvýšit třeba účinnost trysek raketových motorů ze 2 % na rovných 64 %, takže jím vytvořené rakety jako první překročily sedminásobně rychlost zvuku.

Jeho myšlenky bývaly bohužel často chybně interpretovány nebo rovnou zesměšňovány. Po jednom jinak úspěšném pokusu s raketou jisté lokální noviny v roce 1929 uštěpačně informovaly, že „lunární raketa minula Měsíc o pouhých 238 799,5 míle“jenže dosažená výška letu rakety byla 0,5 míle, což bylo mimochodem více, než Goddard vůbec očekával. Proto zanevřel na veřejná vystoupení a rozhovory s novináři a největšího ocenění se dočkal až po smrti.

Deník New York Times přinesl 16. července 1969, den po startu historické výpravy Apollo 11, „tiskovou opravu“ svého článku, kterým v roce 1920 napadal práci Roberta Goddarda: „Doplňující šetření a experimentování prokázalo pravdivost tvrzení Isaaca Newtona ze 17. století a nyní už definitivně víme, že raketa může pracovat ve vakuu stejně jako v atmosféře. Timesy litují svých předchozích chyb.“

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2012

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907