Reklama


Rekordní hvězdy: Nejrychlejší, nejstarší, nejmladší

16.08.2015 - František Martinek

S hvězdami je to podobné jako s lidmi – každá je jiná. Některé jsou tak mladé, že se v jejich nitru ještě nezažehly termonukleární reakce. Jiné jsou zase staré skoro jako vesmír samotný


Reklama

Nejrychleji rotující hvězda

Pomocí dalekohledu ESO/VLT objevili astronomové nejrychleji rotující hvězdu. Nachází se ve Velkém Magellanově oblaku a je od nás vzdálena 160 tisíc světelných let. Je 25× hmotnější a stotisíckrát jasnější než Slunce. V minulosti byla zřejmě vyvržena z dvojhvězdného systému při explozi druhé složky soustavy.

Hvězda s katalogovým označením VFTS 102 je zajímavá tím, že rotuje třistakrát rychleji než Slunce. Její povrch se otáčí rychlostí více než dva miliony kilometrů za hodinu, což je blízko hranice, kdy by mohlo dojít k jejímu roztržení v důsledku odstředivých sil. Představuje nejrychleji rotující známou hvězdu. Její poloha je na obrázku označena šipkou.

Nejbližší vznikající hvězda

Astronomové objevili hvězdné „novorozeně“ prakticky za humny, ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že se v jejím nitru ještě nezažehly nukleární reakce. Vznikla teprve nedávno, když se studený oblak plynu a prachu vlastní vahou smrštil. Jak gravitace tento oblak postupně stlačovala, jeho teplota se zvyšovala – a zrodila se hvězda, která se zpočátku zahřívá v důsledku gravitace, nikoliv jaderných reakcí. (Naše Slunce strávilo ve fázi gravitačního smršťování zhruba padesát milionů let.)

AP Columbae se nachází v souhvězdí Holubice, jižně od známého souhvězdí Orion. Vznikla přibližně před čtyřiceti miliony roků (stáří Slunce činí 4,56 miliardy let).

Nezvykle pomalý pulzar

Pulzary jsou velmi rychle rotující neutronové hvězdy, jejichž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Hmota pulzaru je však soustředěna do tělesa o průměru asi třiceti kilometrů. Pulzary většinou rotují rychlostí několika otáček za sekundu (ty nejrychlejší jich za sekundu vykonají až několik stovek!). 

Pravým opakem je pulzar SXP 1062 (na obrázku se jeví jako jasný modrobílý objekt vpravo), jehož rotace je mimořádně pomalá – kolem své osy se otočí jednou za 18 minut. Představuje tak nejpomaleji rotující rentgenový pulzar. Jeho věk byl určen na 10–40 tisíc let, což znamená, že je (z astronomického hlediska) velmi mladý. A je tedy záhadou, jak mohl tak rychle a o tolik snížit rychlost své rotace.

Největší hvězdná skvrna

Na Slunci lze poměrně často pozorovat sluneční skvrny, což jsou chladnější místa na jeho povrchu. Ty největší svým rozměrem několikrát převyšují průměr Země, jejich velikost je však zanedbatelná v porovnání se skvrnami, které se vyskytují na některých obřích hvězdách. Například skvrna na povrchu hvězdy HD 12545 byla 10 000× větší než ty největší skvrny na Slunci. Teplota v místě jejího výskytu je o 1 300° nižší než v okolí, kde dosahuje 4 800 K. Hvězda se nachází v souhvězdí Trojúhelníku a od Země je vzdálena 1 076 světelných let. Má dvojnásobnou hmotnost než Slunce, její objem je desetkrát větší a kolem své osy se otočí jednou za 24 dnů.

Nejstarší hvězda je za humny

Astronomům se podařilo ve vzdálenosti 190 světelných roků od Země objevit hvězdu, která je považována za nejstarší známou stálici ve vesmíru – její věk byl určen na 14,46 ± 0,80 miliardy let. Z toho vyplývá, že by mohla být téměř stejně stará jako samotný vesmír. Je velmi „chudokrevná“ – v porovnání se Sluncem obsahuje zhruba 1/250 množství kovů. Zřejmě se zrodila v prapůvodní trpasličí galaxii, jež byla roztrhána a pohlcena v důsledku gravitačního působení vznikající Mléčné dráhy někdy před dvanácti miliardami let. 

Hvězda HD 140283 se od této události udržela na protáhlé eliptické dráze. Proto se dostala do blízkosti Sluneční soustavy, kolem níž nyní prolétává rychlostí 1,3 milionu kilometrů za hodinu. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2013

  • Zdroj fotografií: NASA, ESO, PennState

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907