Reklama


Rekordní raketoplány: Nejdále, nejvíce, nejtěžší, nejnáročnější, nejdražší

10.10.2015 - Tomáš Přibyl

Třicet roků letů raketoplánů nám zanechalo v historii řadu rekordů. Jak dlouho trval nejdelší let, jak daleko se dostal raketoplán od Země nebo kolik družic raketoplány vynesly?


Reklama

Bylo vyrobeno šest raketoplánů: Enterprise, Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour. Enterprise bývá často opomíjený, neboť se do vesmíru nikdy nedostal: přesto byl projektován jako letuschopný exemplář. NASA se ale nakonec rozhodla ušetřit 100 milionů dolarů tím, že jej nepřestaví na letuschopný, a raději přebudovala konstrukci STA-099 na Challenger. 

Raketoplány absolvovaly 135 startů, které si rozdělily následovně: Columbia 28 (při posledním přistání zničena), Challenger 10 (při posledním startu zničen), Discovery 39, Atlantis 33 a Endeavour 25.

TIP: Nejdelší, nejkratší, nejnebezpečnější: Rekordní výstupy do otevřeného vesmíru

Raketoplány nalétaly celkem 1 330 dní, 16 hodin, 17 minut a 45 sekund. Jinak to také znamená, že naši planetu obletěly 20 830×.

Nejdelší let absolvovala Columbia na přelomu listopadu a prosince 1996: mise STS-80 trvala 17 dní, 15 hodin, 53 minut a 18 sekund. I nejkratší misi uskutečnila Columbia: její druhý zkušební let v listopadu 1981 trval 2 dny, 6 hodin a 14 minut. 

Nejvíce se od Země vzdálil Discovery při misi STS-31 v dubnu 1990, kdy vynesl Hubbleův kosmický teleskop. V nejvzdálenějším bodě dráhy se nacházel až 615 km od Země.

Raketoplánem letělo 355 lidí (z toho 49 žen) z 16 zemí světa (12 z nich se stalo prvními zástupci svých zemí ve vesmíru). 

Z astronautů z raketoplánů už 28 není mezi námi – čtrnáct zemřelo při haváriích strojů Challenger a Columbia, ostatní při jiných nehodách nebo přirozenou smrtí. 

Protože někteří členové posádek letěli opakovaně (rekordmanem jsou Jerry Ross a Franklin Chang-Díaz, oba se sedmi lety!), činil celkový počet členů posádek 833 osob. Nejmenší posádky byly dvoučlenné (při prvních čtyřech zkušebních startech Columbie), největší byla osmičlenná – dvakrát: poprvé při misi Challenger STS-61A v roce 1985, podruhé při letu Atlantis STS-71 v roce 1995 při návratu ze stanice Mir (raketoplánem tehdy ale startovalo jen sedm kosmonautů).

Z 355 astronautů letělo 329 poprvé právě na raketoplánu. Zbývající získali zkušenosti buď v dřívějším programu Apollo, nebo v ruském programu Sojuz. 

Při 135 misích vynesly raketoplány 180 různých družic a zařízení, včetně komponent Mezinárodní vesmírné stanice. Celkem dopravily do vesmíru 1593,7 t nákladu. Na Zemi přivezly 52 zařízení o celkové hmotnosti 103,9 t.

Ke kosmickým stanicím zamířily raketoplány 47×: desetkrát k Miru (ale jen devětkrát se spojily: mise STS-63 měla za úkol pouze přiblížení na 10 m), ostatní lety (37) mířily na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Celkové náklady na program vyčíslili na University of Colorado na 196,5 miliardy dolarů (v cenové relaci roku 2010). Pokud bychom částku rozpočítali na jednotlivé starty (135), vychází průměrná cena za start na 1,46 miliardy dolarů. Přímá cena za jeden start však byla nižší: raketoplány měly totiž velmi vysoké fixní náklady (ty, které je nutné platit, ať se létá, nebo ne), takže podle zvolené metodiky činila cena za start 300–600 milionů dolarů.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 8/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

HMS Thetis | 1938–1943 | Velká Británie

Britská HMS Thetis je jednou z mála ponorek historie, jejíž osud zahrnuje hned dvě fatální katastrofy. První se odehrála v roce 1939 ještě před nasazením do akce: Během posledních testů se počítalo také s ponorem, manévr se ovšem nedařil. Při hledání příčiny se zjistilo, že do jedné z torpédových komor nenatéká voda, nicméně snaha problém vyřešit vyústila v pohromu – komorou, kterou technici uvolnili, se dovnitř začala nekontrolovatelně valit voda. Ponorka nakonec klesla na dno a 99 ze 104 členů posádky se utopilo nebo udusilo. Stroj se však podařilo vylovit a opět nasadit do akce pod názvem HMS Thunderbolt. Sloužil až do roku 1943, kdy ho nedaleko Sicílie zničily hlubinné nálože italské korvety Cicogna – a tentokrát již smrti na palubě neunikl nikdo. 

Zajímavosti
Revue

Pro humor nezbýval v „Dikobrazu“ v roce 1953 prostor, zato politických hesel a angažovaných článků přibývalo.

Historie

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Příroda

Velká kulová hvězdokupa v Herkulovi (vlevo) a otevřená hvězdokupa Plejády se již na první pohled liší počtem hvězd

Vesmír

Rakovina děložního čípku a virus HPV

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907